Dramata jednoho života
Ze všech tří příběhů své poslední knihy dokázala Eda Kriseová (1940) vykřesat drama: první je tragikomické, druhé tragické a třetí jenom smutné.
Ze všech tří příběhů své poslední knihy dokázala Eda Kriseová (1940) vykřesat drama: první je tragikomické, druhé tragické a třetí jenom smutné.
Lepší je milovat pařez
Novela Jméno vychází ze zkušenosti autorky, která nesměla v letech normalizace vykonávat své povolání ani publikovat. Také historik, hlavní postava jejího příběhu, „po večerech a v neděli psal, aby se nezbláznil“. Ale co s rukopisem, který mu odevšad vraceli? Naštěstí záhy se vyvinulo náhradní řešení: své jméno propůjčil knize člověk, který zákaz neměl, jeden z širokého okruhu takřečených pokrývačů. Až potud zpravidla nešlo o nějaké drama, hrozba prozrazení nebyla velká.
Kriseová k tomuto normalizačnímu jevu přistoupila psychologicky. Její historik se sice vyhne nebezpečným dějům dvacátého století a rozhodne se vyjmout ze zmrzačené české historie jen jednu epizodu, velkou válku mezi Rakušany a Prusy u Hradce Králové. Ale i tak mu ji odmítnou. Teprve když mu jméno propůjčí dávná spolužačka z fakulty, kniha vyjde. Má úspěch a teprve od tohoto okamžiku se rozpoutává neřešitelné lidské drama.
Stalo se totiž něco neočekávaného: úspěch knihy vzbudil ve všední, nepřitažlivé ženě sebedůvěru a jako zázrakem v ní rozkvetly půvaby zralého ženství. „Rysy obličeje jako by se konečně rozhodly, kam mají směřovat, a našly svá správná místa.“ Narcise to musí vzrušit, vždyť to způsobil on! …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu