Gotické perly

Pojem historická památka vyvolává dojem něčeho zakonzervovaného a sterilního, umístěného do vitríny nebo obehnaného provazy. Průvodce vyloží historii v kostce a navrch přidá nějakou kuriozitu. Jsou ale i místa, kde objevíte kousek dávné české historie takřka netknutý. Nepatří mezi víkendové a prázdninové atrakce a kdo o jejich existenci neví, najde je spíš náhodou.

K takovým místům patří tři malé gotické skvosty – kostely sv. Markéty v Loukově, sv. Martina v Dolním Městě a sv. Jiří v Řečici. Nacházejí se pod majestátním hradem Lipnice v kopcovité krajině západní Vysočiny. Postaveny byly v první polovině 14. století za vlády Lucemburků.

Malé kostely tvoří svérázný venkovský protějšek k městským monumentům české gotiky. Pozoruhodná je sama existence svatostánků postavených blízko sebe v neúrodném kamenitém kraji středověké Vysočiny. Náročné úsilí o kolonizaci této oblasti se opíralo o církevní instituce a kostely se pro venkovany stávaly duchovním centrem, kde v každodenním drsném boji o holé živobytí nacházeli požehnání.

Architektonicky představují méně náročnou rustikální gotiku a v tom spočívá jejich nenápadné kouzlo. Překročíte-li jejich kamenný práh, ocitnete se na místě, kde zapomenutá minulost trvá. Studený vlhký kámen dýchá mystickou atmosférou dávné venkovské zbožnosti, ve spoře osvětleném sakrálním prostoru najdete pozoruhodné fresky rozvíjející evangelijní příběhy. Ve sv. Markétě se před vámi odvíjí pašijový cyklus – poslední večeře, nástroje umučení Páně, ukřižování, pieta, zmrtvýchvstání. V nedalekém dolnoměstském sv. Martinu příběh pokračuje – v klenbě nad oltářem čtyři evangelisté v podobě anděla, orla, lva a býka nesou mandorlu s žehnajícím Kristem a ve východním okně apokalyptičtí andělé troubí do velikých trumpet. V řečickém sv. Jiří se pak ve fragmentárním výjevu posledního soudu otevírají hroby.

O exteriér i interiér chátrajících staveb už šestým rokem pečuje občanské sdružení Přátelé podlipnických kostelů. Postupně opravuje šindelové střechy, kamenné zídky kolem hřbitovů, chystá konzervaci fresek. Několikrát do roka, nejen o poutích, pořádá dny otevřených dveří s přednáškami a kulturním programem. Aktivity sdružení dávají reálnou naději, že malé gotické poklady budou zachovány pro kybernetické 21. století.

Autor je historik.

Příští týden píše Erika Hníková