Zvyšujeme tlak

Osm řadových íránských poslanců v elegantních oblecích si na nezájem hostitelů nemohla stěžovat. Delegaci čekalo kromě místních poslanců i přijetí od šéfa sněmovny, sociálního demokrata Miloslava Vlčka a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Stalo se tak jen pár dní poté, co byla jejich země francouzským ministrem zahraničí kvůli neprůhlednému jadernému programu prohlášena za možnou rozbušku války.

Zdejší politici šli podle svých slov na setkání s Íránci hlavně ze dvou důvodů: „co nejvíc poznat druhou stranu“ a otevřít s Íránci „komunikační kanál“, jehož prostřednictvím by jim mohli tlumočit obavy ohledně jejich jaderné hrozby a pošlapávání lidských práv.

V názoru na to, jestli to za to stálo, se delegáti rozcházejí. „Na řadu mých otázek vůbec neodpověděli,“ říká poslanec ODS Michael Hrbata.„Moji obavu, že jejich jaderný program představuje velkou hrozbu, nijak nerozptýlili. Sice se stále usmívali, ale odpovídali nekonkrétně. Řekl jsem jim, že dokud budou kolem ožehavých otázek mlžit, nebudu se s nimi dál stýkat.“

Komunistická poslankyně Kateřina Konečná byla s usměvavými vyslanci z Teheránu na obědě a vidí to úplně opačně. „Mě jejich odpovědi ohledně obav ze zneužití jaderného programu uspokojily,“ říká Konečná. „Co mi řekli, vám ale nesdělím. Bylo to uzavřené jednání a já z něj nebudu vynášet informace.“ Delegátku prý uklidňuje zjištění, že íránští poslanci jsou „normální lidé, kterých se nemusíme bát“.

Pozitivní dojem si odnáší i předseda zahraničního výboru sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). „Důležité je, že od nás slyšeli pochybnosti o jejich jaderném programu a že nám vadí jejich výroky na adresu Izraele,“ říká Hamáček. „Jejich odpovědi mě sice stoprocentně nepřesvědčily, ale tím, že jsme ty věci otevřeli, na ně zvyšujeme tlak.“ Podobně vidí smysl setkání i český ministr zahraničí Schwarzenberg.

Jedno je ale jisté. Nedávná minulost, kdy místní poslanci s íránskými kolegy domlouvali pro české podniky kontrakty na stavbu jaderné elektrárny v Bušéhru je definitivně pryč. „To je už uzavřená kapitola,“ říká Hamáček a dodává: „Nepřichází v úvahu se k ní vracet.“