Uprchlíci ve vlastní zemi
Před 69 lety, 29. září 1938, se sešli německý kancléř Adolf Hitler, italský vůdce Benito Mussolini, francouzský premiér Édouard Daladier a britský ministerský předseda Neville Chamberlain k jednání o vyřešení „československé krize“.
Majitelé bytů vyšroubovali ceny pronájmů, jinak ale lidé uprchlíkům pomáhali.Před 69 lety, 29. září 1938, se sešli německý kancléř Adolf Hitler, italský vůdce Benito Mussolini, francouzský premiér Édouard Daladier a britský ministerský předseda Neville Chamberlain k jednání o vyřešení „československé krize“. Výsledkem byl podpis dokumentu, který vstoupil do historie jako mnichovská dohoda.
Českoslovenští představitelé, kteří k mnichovským jednáním nebyli připuštěni, předem netušili, co „dohoda“ vlastně pro tehdejší republiku znamená. Nevěděli, jak veliké území má připadnout Německu. Počítali s tím, že takzvané páté pásmo záboru zahrne pouze oblasti, jejichž obyvatelstvo je nejméně ze tří čtvrtin německé. Stanoveno mělo být na základě výsledků sčítání lidu z roku 1930.
Definitivní rozsah území, jichž se musela republika vzdát, ovšem neurčoval přímo text mnichovské dohody. Rozhodla o něm až komise velvyslanců signatářských zemí, která 21. října 1938, v Berlíně a pod taktovkou nacistické diplomacie, stanovila konečné hranice pátého pásma. Její verdikt byl šokující: Říši připadne území, kde žije alespoň 51 % Němců podle sčítání z roku 1910.
Znamenalo to zábor rozsáhlých oblastí často i hluboko v československém vnitrozemí. Berlín plánoval mnichovský diktát už…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
