Stereotypy

Kade Twix je básník z kmene oklahomských Čerokíů. Na svůj původ je hrdý, ale ta očekávání ho trochu štvou. Že jeho básně budou plné líčení přírody, vzývání matky země a moudrosti zmasakrovaných předků. Je mu líto, že v americkém knihkupectví zůstane navždy v přihrádce indiánští autoři. Tam, kam se nechodí především za dobrými knihami, ale ze zájmu o jinakost.

Kade nám předvádí starého tlustého indiána, co za sebou táhne městem vozíček s kyslíkem. Hadička mu vede přímo do nosu, někteří z Čerokíů prý místo vozíčku nosí na zádech malý batůžek. Jsou to indiáni, kterým cigára vypálila plíce. Kouřili a pili a špatně dopadli. Čerwuiš z kmene Čamakoko, kterého do Prahy přivezl v roce 1908 Albert Vojtěch Frič, se prý taky rád napil. Stal se známou postavičkou pražských hospod. Dobovou atrakcí a smutným starým mužem, který zemřel tisíce kilometrů od svého domova.

Na Kada jsem si vzpomněla před pár dny, když do kavárny, kde jsem seděla s kamarádkou, přišel černoch v šusťákové soupravě. S kamarádkou jsme se pak shodly na tom, že jsme se na něj od našeho stolu nezávisle na sobě obě povzbudivě usmály. Starší muž s prošedivělými vlasy ani nehnul brvou. Měly jsme na mysli něco jako: nic se neboj, v tomhle podniku to, že jsi černoch, nikomu nebude vadit. Kade by nám za tohle dal pěstí.

A pak přišla do podniku ta opilá žena. Věk něco přes čtyřicet. Práskla kabelkou přes barovou stoličku, cosi si zamumlala a dala se do smíchu. Byla v dobré náladě a mně bylo trapně. Kdyby jí bylo o dvacet míň, tak neřeknu. Dost možná by to bylo i sexy, ale teď? Vyhodili ji z práce? Ten její se na ni vykašlal? Od ženy v určitém věku se přece cosi očekává. Je mi jí líto. Jejích vrásek. Její opilé bujarosti. O připitém muži jejího věku bych si nemyslela nic. Asi bych si ho vůbec nevšimla.

Štve mě to. Sama o sobě bych řekla, že nejsem rasistka, a přitom se povzbudivě usmívám na někoho jen kvůli tomu, že je černý. Hlásím se hrdě k feminismu a přiopilá žena středních let mě pobuřuje. Jedu v tom a ani jsem si toho nestačila všimnout. Je mi líto černochů a indiánů, že se nenarodili bílí, je mi líto žen, když stárnou, a stydím se za ně, když se po pár deckách rozjedou. Jsem prostě obyčejně konvenční.

Autorka je spisovatelka.