Co nás zajímá

Před invazí do Iráku v roce 2003 bylo sedmdesát procent amerických voličů obou politických stran proti zahájení války, aniž by byla přijata druhá rezoluce Rady bezpečnosti, která by jasně požadovala zásah. Nepokoje a protestní akce ve Spojených státech i celém světě byly znamením, že taková rezoluce byla naprosto nezbytná.

S překvapením jsem zjistil, že i v Česku je 70 % nevyslyšených voličů. Před minulými volbami jsem měl možnost trochu proniknout do veřejného mínění v České republice, když jsem se ptal studentů na jejich politické názory, a koho by volili. Zjistil jsem to co vy; tyto preference se lišily převážně na základě zeměpisných a finančních faktorů a nebyl v nich žádný projev radosti či loajálnosti. Slovo „sociální“ nehrálo roli pro jedny demokraty, stejně jako slovo „pořádek“ nebylo významné pro ty druhé. V Americe je to podobné.

Měl jsem rovněž možnost zeptat se studentů na jejich názor na všechny skandály a veškeré publikace, které k nim byly vydány. Například: Stanislav Gross: Pokoj s vyhlídkou: Investice do nemovitostí – příručka pro začátečníky; Jiří Čunek: Duše romského národa: Politika, národnost a urbanistické plánování; a prezident Václav Klaus: CO2 je nová H2O. Všem se protivily, i když je vlastně ani nečetli.

Je možné, že jsem se nedotázal dostatečně velkého počtu lidí? Nebo jsem pouze připadl na skutečnost, že 70 procent lidí nad svými politiky zkrátka zlomilo hůl, že se o politiku nezajímají, je pro ně zdrojem korupce a nejsou si vědomi její řídící a vedoucí role?

A nepřišel jsem také na to, že je potřeba nová politika? Taková, která se odvíjí od drobných kroků a žije v pravdě, která od voličů vyžaduje zájem a loajálnost a chce po nich, aby na poli představivosti stáli vedle svých vedoucích činitelů a ptali se jich, proč lžou, podvádějí a kradou.

Při dotazování se svých studentů jsem rovněž zjistil, že mají velmi omezenou představu o běžném životě svých čelných představitelů, zato mají značné vědomosti o premiérových aktuálních trampotách. K zájmu a loajálnosti bude nutné přidat i správné informace a vědomosti.

Toto je naše odpovědnost – dávat do hry to, co se děje ve skutečnosti. Potom o takové věci budeme jevit zájem.

Autor je učitel angličtiny.