Nejméně špatné Rakousko

Proč vlastně v lednu zvítězil model, který si ještě v listopadu Rakušané ošklivili? Zejména v Praze je to zajímavá otázka k nově ustavené rakouské vládě Alfreda Gusenbauera. Prvního října, těsně po volbách, se zdálo, že jediným možným řešením je návrat k letité velké koalici. Nicméně již v polovině listopadu Respekt psal, že rozhovory těsně vítězných socialistů (SPÖ) a druhých lidovců (ÖVP) skončily dříve, než se stačily pořádně rozjet. A v polovině ledna se obě strany definitivně dohodly na společné vládě. Co se tedy změnilo?

Fakticky skoro nic, neboť polarizující kancléř Wolfgang Schüssel odešel a sporné body – například nákup stíhaček Eurofighter – zůstaly otevřené. Rozhodl zřejmě tlak veřejnosti. Socialisté se ocitli v roli toho, kdo se snaží o dohodu, zatímco lidovci v roli toho, kdo dohodě hází klacky pod nohy, a začaly jim klesat preference. Takže ač ještě v listopadu zvažovali předčasné volby, nyní dospěli k názoru, že by v nich spíše ztratili, a smířili se s nejméně špatným řešením – velkou koalicí. V jejím čele je sice socialista Gusenbauer, ale lidovci si de facto uchovali svůj program včetně školného na univerzitách.

Mohli vzít Zelené, vzali lidovce

Z toho plyne, že Gusenbauerova vláda není návratem o dvacet let nazpět, kdy po volbách v roce 1986 vznikla stejná sestava. Tehdy to bylo i v důsledku krize rakouského zestátněného průmyslu a částečně…