Když vysoké tresty nestačí

Dohromady sto osmnáct let vězení, devatenáct odsouzených, pojmenování zločinů. To je viditelný konec procesu s gangem, pro nějž se nespravedlivě vžil název Berdychův.

Přes veškerý respekt k výkonu soudu a udělení vysokých trestů – je to jen část toho, co by mělo veřejnost uspokojit. Všichni zainteresovaní totiž naznačují, že propletenec zločinců a policistů má daleko hlubší kořeny, a přiznávají, že „berdychovci“ nejsou jediní gangsteři, se kterými se zapletli naši policisté. Ale důkazy prý chybí a taky je tu obava detektivů, kteří tvrdí, že kdyby šli ve vyšetřování hlouběji, mohli by špatně dopadnout. Nebyli by první, kterým by se to v této souvislosti stalo.

Nedotažená reakce

Když bývalý policejní prezident Jiří Kolář rozpustil přede dvěma lety pražský odbor boje proti organizovanému zločinu, bylo už hodně pozdě. Dva policisté z tohoto útvaru – Josef Opava a Petr Koňařík – byli usvědčeni ze spolupráce s Berdychovým gangem. Tipovali pro ně akce, kryli je, bránili zákulisními tahy vyšetřování jejich zločinů. Jenže o stycích pražských detektivů z tohoto odboru se zločinci a mafiány se mezi jejich kolegy mluvilo minimálně dlouhých šest let. Do skutečného vyšetřování se nikdo neodvážil pustit. Nad odborem drželo ochrannou ruku mocné vedení pražské policie (do něj patřil pár let i současný policejní prezident Vladislav Husák).

Přitom jeden ze členů gangu prý lidem z inspekce pověděl o spolupráci…