Nepříjemné kosovské otázky
Jacques Rupnik (1950) je francouzský politolog a novinář narozený v Praze.

Jacques Rupnik
(1950) je francouzský politolog a novinář narozený v Praze. Vystudoval Sorbonnu a Harvard, byl redaktorem BBC, v současnosti je ředitelem výzkumu na Fondation des Sciences Politiques v Paříži a přednáší na světových univerzitách (letos např. v Paříži, Bruggách a na Harvardu). Je autorem řady knih.


Ještě před rokem se zdálo, že kosovská otázka je v závěrečné fázi svého řešení. Jednání mezi představiteli Bělehradu a Prištiny sice nepřinášela nic nového, ale chystaný plán pověřence OSN Marttiho Ahtisaariho doporučoval nezávislost Kosova pod mezinárodním dohledem, zaručujícím mimo jiné bezpečnost a práva srbské menšiny. Nová rezoluce OSN měla pomoci přechodu Kosova ze stavu mezinárodního protektorátu k evropské integraci.
Nestalo se tak ze dvou důvodů: EU špatně přečetla srbskou i ruskou politiku. Srbská politika se totiž nedělí, jak si to od pádu Miloševiće myslí Západ, na autoritářské nacionalisty a proevropské demokraty, ale spíš na umírněné a radikální nacionalisty. Očekávání, že po desetiletí prohraných válek a zneužití kosovské otázky Miloševićem se srbská politika bude chtít soustředit na domácí reformy a perspektivu evropské integrace, prostě selhalo.
Stejně špatně v Bruselu i ve Washingtonu přečetli ruskou politiku. Čekalo se, že podpora Moskvy pro Ahtisaariho plán bude součástí globální dohody se Západem…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu