Jsou kluci jinoši a holky buchty?
Náš pohled na jednotlivé gendery či pohlaví je dán do značné míry jazykem, který používáme.
Náš pohled na jednotlivé gendery či pohlaví je dán do značné míry jazykem, který používáme. Řekneme-li muž nebo kluk, napadají nás jiná slova, než když řekneme žena či holka. Racionalita či statečnost na jedné straně, mateřství a domácí práce, krása a sex na druhé. Není tomu tak vždy, ale je tomu tak často – a třeba statečnost, řekne-li se žena, či domácí práce, řekne-li se muž, nenaskočí asi nikomu.
Ilustrativní jsou v tomto případě jazykové slovníky.Třeba osmidílný Slovník spisovného jazyka českého. Ten uvádí heslo „muž“ přídomky „silný, statečný, energický, rozvážný, moudrý, muž činu“. Heslo „žena“ je spojeno se slovy jako „drobná, korpulentní, mladá, vdaná, povídavá, jsem jen slabá žena, povětrná žena“. To je už hezký soubor předsudků spojených s jednotlivými gendery. Přitom vznikl naprosto neuvědoměle, autoři slovníku chtěli čtenáři přiblížit význam slovníkových hesel „muž“ a „žena“. To ovšem nejlépe provedeme, spojíme-li si tato slova s konstrukty a stereotypy, které se k nim vážou. A tak nám slovník spisovné češtiny říká, jak sociálně chápeme muže a jak ženu. Muž je silný, žena slabá, muž je rozvážný, žena povídavá. Všimněte si též, že žena je ve slovníku na rozdíl od muže charakterizována ve vztahu k druhému pohlaví – vdaná či povětrná.
A to je jen slabý odvar proti českému internetovému vyhledávači Morfeo. Když jsem jej asi před dvěma lety objevil, zjistil jsem…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu