Vášniví knedlíkáři

Je mi příšerné vedro. Pobývám v Indii už měsíc a teplota se každým dnem zvyšuje snad o jeden stupeň. Mozek se mi vypaluje z hlavy, tělo se neustále potí a můj charakter se zvolna transformuje. Jsem bezdůvodně naštvaná a na všechny kolem předrážděná. Jinak otevření a milí Indové mají s tím ulepeným vedrem také dost práce, a tak z nich chvílemi cítíte nepřátelské chování, které je jim za „lidských“ teplot tak cizí… Dneska dokonce ubili několik psů, kteří se povalovali v tom příšerném horku na ulicích. Jen tak. Už se nemůžeme dočkat, až přijde osvobozující monzunový déšť, až prudký, nečekaně očekávaný liják osvobodí ze spárů tohoto příšerného počasí nejen naše těla, ale hlavně naše duše.

V zajetí vedra mě napadlo, jestli se změní česká povaha, bude-li na nás globální oteplování působit třeba pět set let. Je jisté, že jeho dlouhodobý vliv promění faunu i flóru v české kotlině. Ale co naše národní charakterové vlastnosti? Nechci se teď pouštět do diskuse nad tím, jestli národ a jeho charakterové vlastnosti vůbec existují, či jsou-li konstruktem, beru jako fakt, že mírné klimatické středoevropské podmínky, ve kterých jsme dosud žili, se na naší národní povaze bezpochyby podepsaly.

Říká se o nás, že nemáme rádi konflikty, že se neradi bijeme, že neumíme bojovat. Možná že se tak vlivem tepla z českých „knedlíkářů“ stanou horkokrevní akční hrdinové, kteří nemusejí pro nějakou tu ránu chodit daleko. Horko dá vale naší malosti, zbabělosti a typické české neprůbojnosti… Pravděpodobně budeme i vášnivější, což je určitý typ energie, který nám také trochu chybí. Ostatní, horkokrevnější národy na nás často pohlížejí jako na studené čumáky. V tomto ohledu by nám tedy sluneční paprsky zcela jistě pomohly.

Stejně tak by se ale mohlo stát, že vedro prohloubí naši další národní vlastnost – lenost. Naši politici by asi v tom případě zavedli odpolední siesty, protože od 11 do 15 hodin by stejně nikdo nepracoval. A v neposlední řadě jsme prý také nejtolerantnějším evropským národem se značným smyslem pro humor. Tyto dvě pozitivní vlastnosti by globální oteplování mohlo ještě prohloubit.

Typický Čech bude tedy za pár set let možná vyhovovat následujícímu popisu: tmavý horkokrevný muž, zároveň ovšem tolerantní ke svému okolí, nikam se nehonící, pohupující se přes celé poledne v houpací síti, samozřejmě stále s úsměvem na rtech.

Autorka je dokumentaristka, šéfredaktorka časopisu Nový Prostor.

Příští týden píše Hana Librová