Obchodník se železnou vůlí

Ten den nebylo Zdeňku Hlavešovi do zpěvu. Když se dozvěděl, že pár metrů od jeho vysněného, vlastníma rukama vydřeného železářství v Liberci má vyrůst kutilský gigant OBI, zhořkla mu ranní káva a jeho představy o budoucnosti dostaly lehce temné zabarvení.

„Všichni si ťukali na čelo, ať to prodám, že takový střet s obrem nemůžu přežít,“ vzpomíná pan Hlaveš. Jenže základy budoucího podniku už byly položeny, a i kdyby nebyly, liberecký železář by diskusi o změně plánu prostě nepřipustil. Jak říká jeho dcera: „Když si táta vezme něco do hlavy, tak to potom nikdy nevzdá.“

Hlavešovo sebevědomí se koneckonců neopíralo o špatné předpoklady: jeho firma sídlí na vlastním pozemku a ve vlastním domě, nikomu neplatí nájem. „Tak jsem si řekl, že když se budeme snažit a budeme mít dobře zásobený krám, můžeme obstát vedle kohokoli,“ vzpomíná pan Hlaveš. Čas ukázal, že to nebyla mýlka: rodinné železářství už na liberecké Letné prosperuje vedle OBI celých osm let. Za tu dobu firma několikanásobně narostla a zrovna v dnešních dnech promýšlí Zdeněk Hlaveš další expanzi.

Umění poradit

Za provozu připomíná Hlavešovo železářství konzultační centrum. Se zákazníky tu o jejich požadavcích podrobně debatuje jedenáct prodavačů včetně majitele a jeho dcery. „Každý kus nářadí jsem držela v ruce a vím, jak s ním pracovat,“ prozrazuje sympatická mladá…