Co dávají? No přece Fantomase!
Čtvrtečním odvysíláním závěrečného dílu trilogie o soubojích neurotického komisaře Juvea s děsivým monstrem v masce říkajícím si Fantomas učiní Česká televize svou tradiční letní úlitbu české veřejnosti, která miluje Louise de Funèse.
Čtvrtečním odvysíláním závěrečného dílu trilogie o soubojích neurotického komisaře Juvea s děsivým monstrem v masce říkajícím si Fantomas učiní Česká televize svou tradiční letní úlitbu české veřejnosti, která miluje Louise de Funèse. Nicméně nemělo by se zapomínat, že série vrcholící filmem Fantomas kontra Scotland Yard (1967) byla inspirována romány, jejichž vyznění bylo poněkud jiné, než na jaké jsme z těchto francouzsko-italských komedií zvyklí.
Apollinairův miláček
Fantomas se zrodil v hlavách novinářů Pierra Souvestreho a Marcela Allaina. V letech 1911 až 1913 spolu vydali neuvěřitelných třicet dva románů s touto postavou, každý měsíc jeden příběh. Základem vyprávění byla přitom jakási literární koláž, v níž se prolínaly vybájené Fantomasovy příhody s velmi realistickými popisy dobové Paříže. Ve své době šlo o kultovní záležitost, kterou si neoblíbila jen běžná veřejnost, ale především francouzská kulturní smetánka. A nejen francouzská.
V chystané monografii českého výtvarníka Jindřicha Štyrského, která by měla co nevidět vyjít, je Fantomasovi věnováno hned několik stran. Právě Štyrský je totiž autorem nezapomenutelných obálek, s nimiž Fantomasových deset románů vydával v letech 1929 až 1930 Odeon. Pařížští surrealisté považovali podle autorů publikace Karla Srpa a Lenky Bydžovské Fantomase spolu s Maldororem za „své hrdiny, neboť naplňovali jejich zájem o…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu