Proč tam lezli?
Všímám si už dlouho toho, že redaktoři Respektu rádi využívají příležitostí k tomu, aby se vyjádřili s lehkým pohrdáním o věcech, které souvisejí s náboženstvím. Spíš jsem je omlouvala: česká společnost je sekularizovaná, nevzdělaná, prolezlá protináboženskými předsudky, proč by novináři měli na tom být výrazně líp? Kromě toho jim církve ty příležitosti poskytují, a to někdy dost hloupě.
Článkem pana Vlacha jste ale způsobili něco daleko horšího, než že jste se dotkli těch pár procent vašich čtenářů, kteří jsou věřící. Vždycky jsem si Respektu vážila proto, že spolehlivě a po mnoho let byl tam, kde se šlo proti proudu, ať už šlo o velká témata jako české Němce, tunelování, romskou otázku nebo témata méně nápadná. Uměli jste pranýřovat malost, výmluvy a lhostejnost a o těch, kdo šli proti proudu, jste informovali s respektem. A teď čtu: „Skupinu 23 jihokorejských misionářů zajatých v Afghánistánu zřejmě jejich víra oslepila. Vydali se do země radikálního islámu, jako by neslyšeli o tom, že únosy cizinců jsou vedle teroristických útoků nejúčinnějšími zbraněmi.“ Nyní jdete s proudem dokonale. Český člověk o misionářích a misiích neví skoro nic, jen má představu čehosi směšného a přitroublého. (Slyšela jsem dnes v rádiu povídat o tom, že unesení Korejci jsou „jen misionáři, ne humanitární pracovníci“.) A tak se Tomáš Vlach přidá s tím, že je „jejich víra oslepila“, a Martin Vlnas v informacích pod čarou píše ještě ironičtěji; jen v posledních větách: „nejhorlivější vývozce křesťanství“, „s oblibou se specializují na“, „odhodlaní misionáři“, „kongregace rády soupeří“. Proč „s oblibou“, proč „rády“? To je ironie jak ve velmi hloupých ideologizujících textech.
Jdete s proudem, který bodře a „moudře“ zastává názor, „proč tam lezli“? Je to postoj lidové moudrosti a sobectví a přirozené touhy po pohodlí.
Analogiím, že vzdělaní bratři ze Soluně vlastně taky nemuseli lézt tam, kde bylo nebezpečno, nebo biskup Vojtěch že neměl lézt mezi pruské pohany, nebo že Jan Hus neměl lézt na kazatelnu, když mu to zakázali, byste se asi jen pošklebovali. Ale pozdější, snad už srozumitelnější analogie z 20. století, ty vás netrknou?
Monika Žárská
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
