Měkký podbřišek Evropy
Ivajlo Dičev (1955) je spisovatel a esejista, je profesorem kulturní antropologie na univerzitě v Sofii, několik let přednášel ve Francii a v USA. Ve svých esejích a komentářích se věnuje balkánské identitě, migraci a urbánní antropologii. Napsal také několik románů a vyšly mu sbírky povídek.
Ivajlo Dičev
(1955) je spisovatel a esejista, je profesorem kulturní antropologie na univerzitě v Sofii, několik let přednášel ve Francii a v USA. Ve svých esejích a komentářích se věnuje balkánské identitě, migraci a urbánní antropologii. Napsal také několik románů a vyšly mu sbírky povídek.
Hororový scénář bulharských sestřiček, jejž ukončil Kaddáfí až po dlouhých jednáních s EU, mi připomněl slavný Churchillův výrok: „Balkán produkuje víc dějin, než dokáže spotřebovat.“
Od začátku dvacátého století bylo Bulharsko třikrát zapleteno do dramat s rukojmími, a byť jejich protagonisté byli velmi různí, je šokující, jak podobný měla průběh.
Poprvé to bylo, když předsedu bulharské komunistické strany Georgije Dimitrova a dva další Bulhary nacisté obvinili, že v roce 1933 na pokyn Kominterny zapálili Říšský sněm. V roce 1992 zatkli a odsoudili Sergeje Antonova, zaměstnance Balkan Airlines, obviněného z organizace atentátu na papeže na objednávku KGB. A v roce 1999, právě tehdy, když měla Libye platit kompenzace za oběti útoku z Lockerbie, bylo zatčeno pět bulharských zdravotních sester, které pracovaly v nemocnici v Benghází. Obvinili je, že úmyslně nakazily 461 dětí – na objednávku CIA a izraelského Mossadu. Mučením je přinutili k přiznání a společně s jedním palestinským lékařem, jenž byl uprchlíkem bez státní příslušnosti, a tedy bez…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu