Turecký speciál do Bruselu
Evropa má zase o čem přemýšlet. Ještě nedávno brázdily ulice tureckých měst milionové demonstrace za sekulární stát proti islamizaci a zdálo se, že Turecko neví, kudy kam.
Evropa má zase o čem přemýšlet. Ještě nedávno brázdily ulice tureckých měst milionové demonstrace za sekulární stát proti islamizaci a zdálo se, že Turecko neví, kudy kam. Teď proběhly parlamentní volby, rekordně vyhráli umírnění islamisté a přitom mezi těmi, kdo oslavují, jsou liberální Turci, příznivci modernizace a cesty do Evropy. I přes chladné ohlasy z Paříže či Berlína to zkrátka Turci myslí se svým členstvím v EU vážně. Právě skončené volby tohle potvrdily a přinesly i některé důležité novinky.
Atatürkův sekularismus v krizi
Předčasné volby v Turecku byly zlomové hned v několika ohledech. Vládní Strana spravedlnosti a pokroku (AKP) pod vedením Tayyipa Recepa Erdogana opět zvítězila a jako první straně v historii se jí podařilo získat více hlasů než v prvních volbách, které ji dovedly do jednobarevné většinové vlády v roce 2002 (nárůst z 34 na 47 %). Do parlamentu se dostalo i 24 nezávislých poslanců za kurdskou Stranu demokratické společnosti (DTP), ale také dvakrát více žen než v minulých parlamentních volbách. Republikánská lidová strana (CHP), jakási dědička zakladatele státu Mustafy Kemala Atatürka, i nadále zůstává nejsilnější opoziční stranou (21 %). Do parlamentu se s 14 % protlačila i nacionalistická MHP. Vítězství AKP lze přitom považovat za jeden z klíčových prvků sílící stabilizace demokracie v Turecku.
Celá předvolební kampaň byla přitom vcelku nudná. Hlavní debata se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu