Různé barvy Istanbulu

Elif Shafaková

(1971) je turecká spisovatelka, ale své romány píše i anglicky. Narodila se ve Francii, mládí strávila ve Španělsku a Jordánsku, poté přesídlila do Istanbulu. Za svůj román Bastard Istanbulu, který je věnován arménské genocidě, byla minulý rok obviněna tureckými orgány z urážky národa, ale později zproštěna obžaloby.

Jednoho obyčejného dne v roce 1889 usoudil paša Sadulláh, vážený politik a vyslanec osmanské říše ve Vídni, že jeho život je nesnesitelný a že jeho vlast se mu vzdálila do nenávratna, a tak se rozhodl pro dobrovolnou smrt.

Jakmile se zpráva o jeho smrti dostala do Istanbulu, jeho žena Necibe Hanim se uzavřela do svého pokoje – do místnosti, kde v tichosti očekávala návrat svého manžela. Otevřela skříň, prohlédla si šaty a po chvilce uvažování se rozhodla pro vkusné, elegantní růžové šaty – mimořádně neobvyklý výběr pro muslimskou ženu truchlící pro manžela.

Byly to však šaty, které paša Sadulláh na své ženě obdivoval a díky nimž jí složil první poklonu, a teď, když už nežije, je tedy bude nosit na jeho počest. Zavázala se, že jako vzpomínku na manžela a na památku nesmrtelné lásky se bude oblékat už jen do růžové. Své přísaze zůstala věrná.

Nádherné sídlo paši Sadulláha, v němž Necibe Hanim žila, leželo hned u moře, uvnitř staré čtvrti Üsküdar (kdysi Scutari). Služebnictvo občas zahlédlo Necibe Hanim, jak ve…