Právo má právo

Za ekonomickou svobodu jsme zaplatili 500 miliard korun v loupežích a tunelech. Co bude stát nezávislost soudů?

Pro méně otrlé jedince to mohl být divoký týden. Napřed jsme se dozvěděli, že justice po šesti letech zastavuje stíhání šesti čelných představitelů IPB za devítimiliardový úvěrový podvod. Pak přišla zpráva, že stát chce žalovat Československou obchodní banku o dvacet sedm miliard, které údajně neoprávněně získala při převzetí IPB; – a opačně, že obchodní banka žaluje stát za to, že ji při oné operaci s IPB o jednu a půl miliardy korun okradl. Do třetice byl na Nejvyšším soudu potvrzen třicet let starý rozsudek nad farářem Janem Šimsou za to, že v roce 1978 strčil do estébáka, který u něj doma při nezákonné domovní prohlídce napadl jeho manželku. A na závěr vešlo ve známost, že byl propuštěn z vazby Tarek Bechara, podvodník a klíčový svědek v případu Radovana Krejčíře. Z vazby se dostal čtyři týdny poté, co nám jej po devítiměsíčních složitých jednáních vydalo ze svého vězení Slovensko. Člověk by se nemohl divit, kdyby tato tříšť zpráv vyvolala v běžném čtenáři dojem, že právo a spravedlnost nemají v Česku ani hodnotu papíru, na nichž jsou vytištěny místní zákony. Ale není to tak.

Mlč, plať a nestrkej

Napřed si ty případy krátce pojmenujme. Zaprvé IPB. Když před sedmi lety tahle třetí zdejší největší banka padla, slyšeli jsme v šoku, že z ní zmizelo skoro sto miliard korun. V kapsách…