Zimbabwe: je to super, je to hyper...
Na titulní strany a do televizního prime time ta zpráva pronikne málokdy, ale ekonomika kdysi bohaté země je v rozkladu.
Na titulní strany a do televizního prime time ta zpráva pronikne málokdy, ale ekonomika kdysi bohaté země je v rozkladu. Zatím nepanuje hyperinflace rozměrů té německé, ale je to jen otázka času: letos už překročila 1600, 4500, 9000, nejspíš i 20 000 procent.
Ve „snaze bojovat s inflací“ vláda koncem června nařídila obchodům snížit ceny na polovinu. Výsledek je zcela předvídatelný. Lidé skupují cokoliv, co jim přijde pod ruku – třeba širokoúhlé televize. Vydělávají tak na úkor obchodníků, protože cena vynucená vládou ani zdaleka neodpovídá ceně nákupní. Asi nikoho nepřekvapí, že mezi těmi, kdo legalizované rabování vedou, jsou policisté a přívrženci vládní strany.
Pár obchodníků skončilo zbitých v nemocnici, přes 1300 jich bylo zatčeno za nerespektování vládních nařízení. Z regálů mizí potraviny, věci denní potřeby, oblečení, z čerpacích stanic palivo, autobusové linky přestávají jezdit. Obchody zůstávají prázdné, protože velkoobchodní ceny dávno vyletěly vysoko nad regulované maloobchodní ceny. Lidé se uchylují k barteru.
A proč vlastně inflace nepřestává ani po zavedení cenových stropů? Protože inflace není růst cen, ani kdyby něco takového noviny a mluvící hlavy v televizi opakovaly do aleluja. Stejně jako v Německu v roce 1923, stejně jako v Jugoslávii na začátku 90. let, stejně jako v desítkách dalších případů, i v Zimbabwe naplno běží rotačky.
Mugabeho poskoci prostě tisknou peníze. A tisknou. A tisknou ještě víc. Tisknou, aby bylo čím zaplatit státní výdaje, tisknou, aby se sami obohatili. O tom, kolik tisknou, už dávno nepublikují žádné údaje. Tisknou tak rychle, že v květnu jim dokonce došly peníze na tisk peněz. Je to paradox jen zdánlivě, speciální barvy a papír je totiž třeba nakupovat v zahraničí za tvrdou měnu.
Čeho je moc, to zlevňuje. A to platí i pro peníze. Profitují z toho ti, komu se nové peníze dostanou do rukou jako prvním, a mohou nakoupit ještě za staré ceny. Mugabe takové vysvětlení prohlašuje za „knihomolskou ekonomii“ a z inflace obviňuje obchodníky, kteří jej chtějí připravit o křeslo.
Těžko říct, kam Zimbabwe dojde. Mugabe a jeho přívrženci zemi vysáli. Teď už skoro není co vysávat a dříve nebo později parazita někdo zamáčkne. Tedy spíš odežene, aby někde v klidu a prosperitě dožil. A za pár let nějaký jiný šílenec zruinuje jinou zemi. Nebo třeba Evropu.
Zpívající student ekonomie s mírně anarchistickými sklony.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].