Na cestě domů
Gary Anderson totiž jako jeden z mála nepopisuje situaci po předpokládaném stažení Američanů z Iráku jako katastrofu. „Upřímně si myslím, že to nebude apokalypsa,“ citoval plukovníka minulý týden deník The Washington Post. „Bude to ale ošklivé.“
Penzionovaný plukovník námořní pěchoty Gary Anderson má už celé měsíce o zábavu a výdělek postaráno. Spolu se svým týmem studuje na zakázku americké armády historické materiály o dřívějších válečných konfliktech, provádí složité simulace a snaží se odpovědět na palčivou otázku – co se stane, až se 160 000 amerických vojáků začne stahovat z Iráku. Zatím má pro své spoluobčany docela povzbudivou odpověď, alespoň ve srovnání s tím, jak budoucnost líčí třeba prezident George W. Bush. Gary Anderson totiž jako jeden z mála nepoužívá slova jako náboženské čistky nebo genocida. „Upřímně si myslím, že to nebude apokalypsa,“ citoval plukovníka minulý týden deník The Washington Post. „Bude to ale ošklivé.“
Írán, nebo al-Káida?
Ošklivost vypadá ve světě vojenských analytiků následovně: šíitští muslimové násilím vyženou sunnity ze smíšených oblastí ve středním Iráku. Jižní Irák se propadne do ozbrojeného konfliktu mezi jednotlivými šíitskými frakcemi. A Kurdové na severu prostě vytyčí hranice a požádají Američany, ať se postarají o jejich bezpečnost. Země se rozpadne na tři různě nestabilní části.
Vojenští stratégové vidí ještě dále. Do konfliktu na jihu země se pravděpodobně zaplete Írán. Na něj zareaguje Saúdská Arábie, která přijde chránit sunnity. Írán na oplátku podnítí šíitské bouře v samotné Saúdské Arábii. Mezitím se do konfliktu na severu zamíchá…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
