Lupiči, čarodějnice a strach
Během velmi studených desetiletí malé doby ledové zažívali naši předkové v létě občas i extrémní horko a sucho. Nežijeme vlastně v obrácené situaci, kdy jedním z důsledků mimořádně teplého klimatu mohou být nečekaně tvrdé zimy jako ta na přelomu let 2005–2006?
Teplota v kanceláři dosahuje skoro 40 °C. Za této situace mohou úvahy o malé době ledové působit jako provokace. Také se ale lze ptát: pokud zhruba v letech 1300–1850 panovalo jedno z nejstudenějších dlouhých období za poslední nejméně čtyři tisíce roků, není současné horké počasí jenom návratem do normálních podmínek holocénu? Vždyť tak teplé roky, jakých jsme svědky v posledním desetiletí, v době po roce 1100 byly v podstatě normální.
Můžeme se ovšem ptát i jiným způsobem: během velmi studených desetiletí malé doby ledové zažívali naši předkové v létě občas i extrémní horko a sucho. Přicházely náhle a bez varování. Nežijeme vlastně v obrácené situaci, kdy jedním z důsledků mimořádně teplého klimatu mohou být nečekaně tvrdé zimy jako ta na přelomu let 2005–2006?
Zároveň je tu však ještě další důležitý úhel pohledu: klima není jenom přírodní, ale také společenská síla. Jak se lidé v minulých stoletích vyrovnávali s neustálými proměnami počasí? Jak to, že některé státy dokázaly přežít řadu chudých let a jinde vypukaly nepokoje, hladomory, hledali se obětní beránci a zasedaly tribunály čarodějnických procesů?
Proč padla Bastila
Náhlé klimatické změny často odpovídají důležitým historickým událostem a milníkům – spanilým jízdám husitů za potravinami nebo počátku třicetileté války. Z těchto pozorování vznikl vleklý spor mezi přírodovědci, kteří jsou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu