Íránské jaderné otazníky

Útok by znamenal obrovský hazard. I kdyby dokázal íránský jaderný program zpomalit nebo zastavit, způsobil by další trhliny v amerických vztazích s muslimským světem. A íránští vůdci by úder zcela jistě vrátili.

Íránský režim je v podstatě mesianistický apokalyptický kult. Alespoň to říká někdejší a možná i budoucí předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu. Pokud má pravdu, svět balancuje na pokraji děsivé krize.

Zatímco pozornost všech je zaměstnána děním v Iráku, Afghánistánu a dalších zemích, Írán se vytrvale přibližuje k bodu, kdy bude schopen sestavit jadernou zbraň. Přeměnu uranového koncentrátu, takzvaného žlutého koláče, na plynný fluorid uranový již zvládl. Nyní plyn prohání tisícem centrifug v podzemním zařízení na obohacování uranu, které tajně vybudoval v Natanzu jižně od Teheránu. Pokud se mu podaří po dobu jednoho roku udržet při vysoké rychlosti tři tisíce odstředivek, měl by podle odhadů získat dostatečné množství paliva pro první bombu.

Jaký nešťastný konec je vám libo?

Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA), která pod hlavičkou OSN plní roli hlídacího psa jaderné bezpečnosti, by se zapojení 3000 centrifug mohlo Íránu podařit již koncem tohoto měsíce. Íránci sami uvádějí, že další metou bude zvýšení kapacity na 54 000 centrifug. Dále je třeba vymyslet, jak dostat palivo do použitelné zbraně, což může trvat minimálně rok. Pro budoucí výrobce bomb je však nejtěžší právě získání paliva. Podle…