Je dobře, že věda bují jako plevel

Fatima Cvrčková (1966) se zabývá studiem molekulárních mechanismů zodpovědných za tvar rostlinné buňky. Studovala molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě UK a postgraduálně genetiku na Vídeňské univerzitě; na PřFUK dnes působí jako zástupkyně vedoucí katedry fyziologie rostlin. Je autorkou odborných publikací, mj. skript Úvod do bioinformatiky, píše pro populárně-naučný časopis Vesmír, kde je i členkou redakční rady. Za své první jméno vděčí otcovu zaujetí pro Orient.

Nedávno jste měla přednášku, kterou jste nazvala „Mají rostliny mozek?“ Takže: mají mozek, jsou inteligentní?

S tím bych byla velmi opatrná, název přednášky byla jen taková lehce provokující, i když docela hezká metafora, se kterou už přišli jiní. Dá se ale říct, že rostliny mají část buněčného aparátu, o kterém si mnozí myslí, že je specifický pro nervové buňky živočichů. Koneckonců možná není úplná náhoda, že spousta psychotropních látek, s nimiž lidstvo tradičně zachází, od kávy a tabáku po kokain, jsou z velké části produkty rostlin. I to pivo by bez chmele nebylo úplně ono. Může to mít značný smysl pro komunikaci rostliny s predátorem: otrávit ho k smrti je k ničemu, protože přijdou další. Otrávit ho ale tak akorát, aby si dobře pamatoval, že tohle víckrát nemá žrát, to už je kumšt.

V čem je „nervový systém“ rostlin podobný…