Zastávky na cestě životem

Shodou okolností se tento týden v programu České televize objevily dva filmy, jejichž děj se točí kolem cestovních zastávek. Své místo v životě hledají na jisté zapadlé nádražní stanici hrdinové nečekaného amerického nezávislého hitu Přednosta (2003). A nejslavnější blondýna filmové historie, Marylin Monroe, najde lásku při kalamitou vynucené přestávce na cestě autobusem ve filmu Zastávka v Kansasu (1956).

Samota mezi pražci

Komedii Přednosta přirovnal kritik Duane Byrne z časopisu Hollywood Reporter k nějakému „bizarnímu, ranému českému filmu“. Myslel to jako pochvalu. A možná opravdu se ve scenáristické a režijní prvotině herce Thomase McCarthyho dají vystopovat prvky poetiky české nové vlny šedesátých let. Neodehrává se sice za války jako nádražácká klasika Ostře sledované vlasy (1966), ale vypravěčskou lehkostí, mísením komiky a tragiky a zálibou v pábitelských figurkách připomíná filmy Jiřího Menzela. Snímek byl (pod originálním názvem Station Agent) hitem na loňském festivalu v Karlových Varech a okupoval přední místa v žebříčcích divácké spokojenosti.

Předtím ovšem už v roce 2003 zazářil na festivalu nezávislých filmů Sundance. Na úspěch příběhu liliputána, který se přestěhuje na opuštěnou vesnickou železniční stanici a tam se spřátelí s prodavačem hot dogů a umělkyní, byste přitom asi velké peníze nevsadili. Nízkorozpočtový snímek ovšem po úspěchu na Redfordově festivalu zahájil úspěšné tažení filmovými přehlídkami napříč kontinenty. Produkce s malým obsazením a minimem dialogů, natáčená v některých lokacích téměř načerno, zaručuje nenápadný, o to však silnější zážitek.

Hlavní postavou je outsider a dobrovolný samotář třicátník Fin (Peter Dinklage). Miluje vlaky: bydlí u nádraží a pracuje v obchodě s železničními modely svého jediného přítele Henryho (Paul Benjamin). Ten však zemře a v souladu s jeho poslední vůlí je krámek zavřen a prodán. Finovi ale přítel odkázal něco jiného: staré, léta nepoužívané depo kdesi v New Jersey. Tedy depo. Vlastně jen zanedbaný drážní domek a odstavený vagon uprostřed krajiny, kde lišky dávají dobrou noc. Finovi to však nevadí. Samota je jeho volba, byť dost vynucená. Je trpasličího vzrůstu – a uzavřením se do sebe reaguje na nevítanou pozornost ostatního světa. Jenže být sám na malém městě je mnohem těžší než být sám ve velkoměstě. A tak do Finova života vstupují vetřelci: upovídaný stánkař Joe (Bobby Cannavale), tlustá černošská holčička, zmatkářská malířka Olivia (Patricia Clarcsonová) ve věku kolem čtyřicítky, která se vyrovnává se zpackaným manželstvím a smrtí mladšího syna. Každý z nich má své trable, každý z nich – byť podvědomě – hledá porozumění, spřízněnou duši, cestu ze samoty.

Neokázalá, jakoby v druhém plánu přítomná dramatičnost či tragika individuálních osudů je celou dobu vyvažována empatií a suchým humorem. Jak řekl v rozhovoru představitel hlavní role Peter Dinklage: „Každý má ve svém životě důvod k bolesti. Ani já nejsem výjimkou. Ale nechci přenášet svou bolest na někoho dalšího. Podobně funguje i tento film. Nesklouzává do laciného sentimentu.“ Film o tom, že i ten zdánlivě nejobyčejnější, nedůležitý či nezajímavý člověk je jedinečný a cenný, se naštěstí vyhýbá laskavosti a člověčenství. Jak praví allenovsky paradoxní slogan filmu – „samota je snesitelnější, když ji máte s kým sdílet“.

Na lásku s lasem

O nesnesitelnosti samoty by – kdyby ještě žila – mohla vyprávět Norma Jeane Bakerová, kterou celý svět zná jako Marilyn Monroe. Svou kariéru začala jako modelka aktů. Filmová společnost Twentieth Century Fox z ní udělala sexuální idol a obsazovala ji ve veselohrách do rolí bezstarostných děvčat. Přes komediální talent a pozdější úspěšné ztvárnění vážných rolí se Marilyn nikdy úplně nezbavila image prostoduché blondýnky. Spisovatel Arthur Miller, za něhož se provdala, pro ni napsal poslední roli ve filmu Mustangové (1961). V roce 1962 byla nalezena ve svém bytě mrtvá po předávkování prášky na spaní. Přesné okolnosti její smrti nikdy nebyly objasněny a Marilyn Monroe se stala mýtem.

Film Zastávka v Kansasu pro ni znamenal první roli po hereckých kurzech v proslulém Actors’ Studiu, kam se přihlásila, aby si rozšířila repertoár. Představuje se tu jako půvabná zpěvačka v nočních klubech a striptérka Cherie, která má velké ambice stát se hollywoodskou hvězdou. Děj filmu začne gradovat při nedobrovolné zastávce autobusu kvůli sněhové vánici. V opuštěné kavárně krystalizují charaktery jednotlivých cestujících. Do Cherie se zakouká naivní vesnický jezdec rodea Beau (Don Murray), který k nespoutané dívce vzhlíží jako k andělovi. Kovboj, který to umí s lasem, ale v lásce nemá žádné zkušenosti, se rozhodne Cherie unést.

Snímek Joshuy Logana natočený podle divadelní hry Williama Ingeho už možná trochu nahlodal zub času, ale kvůli výkonu jedné z nejslavnějších popkulturních ikon dvacátého století (třeba už jen ten úžasně buranský jižanský akcent!) stojí za to se na něj podívat. Marilyn tu poprvé zúročila ve větší míře svou hereckou tvářnost. A diváci obeznámení s osobním životem legendy najdou v příběhu dívky, která se chtěla proslavit, mnoho autobiografických rysů. Jak povědomě zní třeba Cheriina věta: „Prostě musím cítit, že ten, koho si vezmu, si mě bude – kromě všech těch věcí spojených s milováním – také vážit.“ Pro ostatní je to po půlstoletí od vzniku pořád dostatečně roztomilá zábava.

Přednosta, ČT 2, 9. 7., 21.25; Zastávka v Kansasu, ČT 2, 9. 7., 17.25.