Staré škole prý odzvonilo

MATOUSEK.BLOG.RESPEKT.CZ

Od nového školního roku musí učitelé přijít s vlastními nápady, jak žáky učit, aby je to bavilo. Žáci se prý mají vzdělávat v pohodě, podle vlastních možností a sil, s příjemnými prožitky.

Učitelé by měli žáky hodnotit podle jejich individuálních schopností, nikoliv podle jednotného metru. Nastupuje prý nový styl práce, který respektuje žáka a jeho potřeby… No nesbíhají se nám všem sliny při tom pomyšlení?

Nesbíhají. Neztrácí se tím z výchovy a vzdělávání něco podstatného? Když my byli v žákovském a studentském věku, v ideálním modelu se předpokládalo, že jsme obklopeni láskou, starostlivostí etc. a po nás že se chce jediné: abychom prospívali. Dnes už se po žákovi kvůli obavám ze stresu ani nepožaduje, aby prospíval; stačí, když pochopí nebo aspoň uvěří (nebo třeba jen předstírá, že uvěřil), že vzdělávání má důvod a smysl. I když on sám má právě něco důležitějšího na práci.

Máme-li respektovat žáka a jeho potřeby, pak je nutné trvat na tom, že základní žákova potřeba je mít právo i na špatné známky. Základní žákova potřeba je také mít jasně nastavené podmínky: taková a taková úroveň práce zasluhuje takové a takové hodnocení, bez výjimky. Takové a takové chování odpovídá standardu naší školy; můžeme o tomto standardu hovořit, ovšem dokud nebude nastaven jinak, odchylky od něj nebudou brány jako žádoucí projevy individuality. Znám to samozřejmě i z druhé strany; míval…