Odsoudit popravy nestačí
Rozhodnutí Číny popravit šéfa tamního úřadu pro regulaci léčiv znovu rozdmýchalo mezinárodní debatu o trestu smrti.
Antonio Cassese
byl prvním předsedou Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a pozdějším předsedou Mezinárodní komise OSN pro vyšetření událostí v Dárfúru. Vyučuje právo na Florentské univerzitě. Napsal mj. knihu Lidská práva v měnícím se světě, v níž zkoumá zneužívání doktríny o lidských právech různými státy, nicméně dokazuje, že vývoj v oblasti lidských práv je velkým přínosem pro celé lidstvo.
Rozhodnutí Číny popravit šéfa tamního úřadu pro regulaci léčiv znovu rozdmýchalo mezinárodní debatu o trestu smrti. Jde o prastarou otázku, kterou lze vystopovat až k Platonovi – ten ve svých Zákonech viděl potřebu trestat smrtí ty, kdo páchají neslýchané zločiny.
Argumenty pro
Zastánci hrdelního trestu obvykle na obranu státem posvěceného zabíjení lidí, kteří vezmou život jinému člověku, předkládají tři argumenty. Za prvé je zde staré pravidlo „oko za oko, zub za zub“. Řečeno slovy Immanuela Kanta, nikoliv nějakého texaského guvernéra, žádný jiný „trest není schopen uspokojit spravedlnost“.
Poté je zde utilitární argument: trest smrti odrazuje řadu zločinců od vraždy. Navíc se zabíjením vrahů předchází recidivě: jsou-li vrahové propouštěni z vězení, mohli by zabíjet znovu.
Třetí argument je rovněž utilitární, byť má nižší kvalitu: stát šetří peníze, když vrahy zabíjí, místo aby je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu