Galileo mezi životem a smrtí
Bude, nebude, bude, nebude… Jako na houpačce si musí připadat každý, kdo sleduje dění kolem evropského družicového systému Galileo.
Bude, nebude, bude, nebude… Jako na houpačce si musí připadat každý, kdo sleduje dění kolem evropského družicového systému Galileo. Od té doby, co Evropská unie v 90. letech představila ambiciózní plány na vybudování této sítě navigačních satelitů, projekt několikrát upadl do klinické smrti. Naposled letos na jaře, kdy konsorcium soukromých firem zapomnělo na vlastní sliby a odmítlo část Galilea zaplatit, jak bylo domluveno.
Před měsícem, 8. června, ale Rada Evropské unie (za účasti ministrů dopravy členských zemí) dospěla k závěru, že systém Galileo by přece jen vzniknout měl. Soukromý sektor se na něm zřejmě podílet nebude, peníze se musejí najít ve společném evropském rozpočtu. Jinými slovy, celý projekt zaplatí daňoví poplatníci. Rozhodnutí ovšem zatím není definitivní a budoucnost projektu zůstává nejistá.
O tom, že systém bude komerčně úspěšný, prakticky nikdo nepochybuje. Družicová navigace má mít v roce 2020 podle odhadů roční celosvětový obrat kolem 25 miliard eur jen z prodaného hardwaru. A celosvětový obrat služeb, spojených s provozováním systému, bude nejméně dvoj-, možná až čtyřnásobný. Ať s Galileem nebo bez něj. Proč tedy žádný soukromý subjekt nechce do evropského projektu investovat?
Odpověď je jednoduchá. Výrazně přesnější družicová navigace přinese úplně nové možnosti a služby než stávající systémy (z nichž je použitelný v podstatě jen americký GPS). Tyto…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu