Srp a kladivo

Jsou srp a kladivo víc symbolem osvobození od Hitlera, nebo poválečného obsazení východní Evropy a rudého teroru? To je otázka, kterou znovu otvírá čin místostarosty z Brna-Králova Pole Reného Pelána.

Pan Pelán vymyslel akci, která ho bezpochyby proslaví i za hranicemi: vzal rozbrusku a odstranil ve své obci z pomníku obětem války srp a kladivo. Diplomaté, právníci a historici teď mají napilno: Rusko protestuje, právníci analyzují paragrafy na propagaci totality a historici vysvětlují, kde se vlastně ten srp s kladivem vzaly. Přitom nejde o maličkost: pouhé odstěhování obdobného pomníku z centra Tallinnu vyvolalo v Moskvě protiestonské demonstrace.

Jisté je, že srp a kladivo jsou – a pro lidi ve východní Evropě zřejmě i zůstanou – symbolem jedné ze dvou nejhorších totalit. Přitom zatímco jiné „symboly“ – třeba Lenin – se z náměstí a názvů ulic odstraňovaly skoro jako na Havlův povel, srp a kladivo na památnících přetrvaly. Vnucuje se otázka – co je horší? Soudruh Uljanov – alespoň pokud je známo – rudý teror v Československu zorganizovat nestihl, ovšem srp a kladivo u toho zaručeně byly.

Vůbec také není jasné, jestli „úpravou“ pomníku v Brně-Králově Poli dochází k zneuctění památky padlých vojáků. Proč by oni sami měli mít tu úchylku chtít spojovat svoji památku se symbolem rudého teroru? Jistě, je to symbol státu, za který bojovali, to byla ale svastika taky. Přesto dnes německé válečné památníky tento symbol hanby nenesou (ani nemohou).

Čin Pelána je třeba měřit jiným metrem. Jde o kontroverzní krok člena samosprávy. Ať se nám to líbí nebo ne, zdejší města a vesnice se od sebe začínají odlišovat. Proč by pak obyvatelé některé z obcí nemohli dojít k názoru, že srp a kladivo na svém náměstí nechtějí a uctí hrdiny z války jinak? Proč by jim odněkud z Prahy (neřkuli z Moskvy) měli něco nutit? Důležité je, aby nešlo o partyzánské akce, ale většinové rozhodnutí obce. Každý se pak může rozhodnout, jestli v takovém místě chce žít, nebo ne.