Výstavy

Ivan Sobotka: Starší i nové, Galerie Navrátil, Praha, 4.–24. 6.

Letos osmdesátiletý malíř absolvoval v roce 1951 AVU, pak se živil jako kartolitograf, obtahovač štočků či správce depozitáře Národní galerie. Právě v Národní galerii mohl mít loni velkou retrospektivu s Pavlem Brázdou, z plánů dvou věčných outsiderů české malby ale nakonec bohužel sešlo. Tak jako Brázdu i Sobotku po revoluci soustavně propaguje okruh lidí kolem časopisu Revolver Revue, ale jak je vidět, ještě stále to nestačí – velkou výstavu měl autor nezaměnitelně úsporných portrétů biblických postav zatím v podstatě jen před osmi lety v klatovské Galerii U Bílého jednorožce.

Barbora Klímová: Slavné brněnské vily II., Dům umění města Brna, Galerie 99, 6. 6.–29. 7.

Loňská vítězka Ceny Jindřicha Chalupeckého se ve svých třiceti letech pustila do pátrání po brněnských vilách z období normalizace. Výsledkem je dokumentace domů ze 70. a 80. let, jejichž majitelé či architekti měli chuť se o svých stavbách s autorkou bavit. Pro výstavu se Klímová inspirovala loňským počinem Domu umění Slavné brněnské vily, který se zaměřil pouze na architektonicky hodnotná díla, takže z pochopitelných důvodů právě období normalizace musel vynechat.

Jan Lukas: Fotografie 1929—1939, Uměleckoprůmyslové muzeum, Galerie Josefa Sudka, Praha, 7. 6.–2. 9.

Znovuobjevování díla fotografa Jana Lukase (1915–2006) pokračuje. V neděli skončila jeho výstava Italský deník 1965–1966 v Pražském domě fotografie a už je tu další expozice, tentokrát komorního rázu odpovídajícího velikosti dvou místnůstek galerie v někdejším bytě Josefa Sudka pod Pražským hradem. Výstava se zaměří na Lukasovo rané dílo. Publikovat v Evě či Ahoji na neděli začal už v sedmnácti, ve svých reportážích se zaměřoval na prvorepublikový životní styl, přičemž se na jeho rukopisu odrazily i dobové avantgardní principy. K autorovu veřejnému pozapomenutí dopomohlo jeho rozhodnutí emigrovat: s rodinou v roce 1965 utekl z Jugoslávie do Itálie, odkud se později přesunuli do New Yorku. V něm také loni Lukas, autor přelomového humanistického souboru Země a lidé, zemřel.

Lawrence Ferlinghetti: Obrazy & básně, Galerie umění Karlovy Vary, 31. 5.–29. 7.

Přes padesát Ferlinghettiho maleb a kreseb z let 1979–2004 je po pražské premiéře k vidění i v Karlových Varech. Osmaosmdesátiletý básník, nakladatel a výtvarník prý dál pilně tvoří, a jak je jeho zvykem, i čile sleduje dění na světové politické scéně, která se mu nyní vzhledem k jeho odporu vůči Bushovi juniorovi zrovna dvakrát nezamlouvá.

Jiří Kovanda: Výstava laureáta Ceny Michala Ranného, Moravská galerie v Brně, Pražákův palác, 1. 6.–2. 9.

Letošním laureátem Ceny Michala Ranného, vyhlašované v Brně jednou za dva roky, se stal čtyřiapadesátiletý výtvarný autodidakt Jiří Kovanda. Legenda českého konceptuálního umění ještě nic neztratila na své aktuálnosti, a to i v evropském měřítku. Loni byl Kovanda pozván do londýnské Tate Modern, aby zde návštěvníky líbal přes sklo (záznam akce je nyní v Brně promítán), příští týden se pak představí v německém Kasselu na dvanácté přehlídce Documenta.