Cože? Jaká Unie svobody?
Občas se říká, že všechno se děje v kruzích. Pro příběh Unie svobody-DEU to platí určitě. Po dekádě raketového úspěchu a stejně raketového sešupu se strana obrací zpět tam, odkud vyšla. Tedy k ODS. Otevřená náruč ji tam ale rozhodně nečeká.
V ODS stále žije vzpomínka na chvíle nejtěžší.
Občas se říká, že všechno se děje v kruzích. Pro příběh Unie svobody-DEU to platí určitě. Po dekádě raketového úspěchu a stejně raketového sešupu se strana obrací zpět tam, odkud vyšla. Tedy k ODS. Otevřená náruč ji tam ale rozhodně nečeká.
Jsme spojenci
Toho muže s tmavým knírkem oblečeného v pruhované letní košili, který si v pražské kavárně Louvre objednává café latté, by mohl poznat jen velmi pečlivý divák televizních zpráv s opravdu dobrou pamětí. Je to vystudovaný veterinář Jan Černý, který byl naposled v hledáčku médií a širší veřejnosti před bezmála deseti lety jako ministr pro místní rozvoj v Tošovského vládě. Šest let předtím fungoval jako poslanec ODS. A před pár dny se vynořil znovu, byť ne zrovna v přehledu nejdůležitějších zpráv. To když stanul v čele živořící mikrostrany se čtyřmi stovkami členů, několika starosty a zastupiteli a jedním senátorem.
Čerstvý předseda Unie svobody-DEU vtipkuje, že stojí v čele vládní strany – ministr zahraničí Schwarzenberg byl do Senátu zvolen za US-DEU a ODA. A vedle obvyklých frází o tom, že partaj obnoví jako „sebevědomou pravicovou stranu bez kompromisů“, která by byla „čitelná pro lidi“, přichází s plánem, který by si ještě před pár lety nikdo neuměl představit. Černý chce US-DEU nasměrovat zpět k ODS, od níž se v roce 1998 její zakladatelé odtrhli. A zároveň se chystá opustit dosavadní mantru…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu