0:00
0:00
Výběr z webu3. 6. 20072 minuty

Terkel má problém a jeho autoři asi taky

Kdesi v Dánsku se sešli tři mladí režiséři a prohlásili: „Ty mladý jsou dneska hodně vo pohodě...

Pavel Hacker
Astronaut

HACKER.BLOG.RESPEKT.CZ

Kdesi v Dánsku se sešli tři mladí režiséři a prohlásili: „Ty mladý jsou dneska hodně vo pohodě a pro nějaký to vostřejšíslovíčkonavícšéfe nejdou daleko a táhnou je ty animáci tak to natočíme jako že pro ně a uděláme to animovanýcovynato jako ten Sauzpárk a vyděláme na tom kupu prachů a eště nás podpoří ta úniepáčjeto evropský, ty voe krávo.“ A jak řekli, tak udělali.

Kinematografie má problém podobně jako Terkel. Mladí lidé coby cílová skupina mají mnoho jiných možností k rozptýlení, disponibilními zdroji a volným časem oplývající skupiny seniorů si zase producenti nějak odmítají všimnout. Evropská produkce navíc kontinuálně žehrá na příval amerických snímků. A tak se asi dánští autoři rozhodli, že natočí něco po americku.

↓ INZERCE

Jako hlavní hrdina díla Terkel má problém (Terke i knibe) jim posloužil žák šesté třídy, dítko západní konzumní společnosti, jeho kamarád, dva šikanující spolužáci, jejich obézní oběť a nový učitel. Poskládali slabomyslnou a pohromadě nedržící dějovou linii, a aby bylo dílo dostatečně atraktivní pro zvolenou cílovou skupinu, přidali sprostá slova. Navíc se rozhodli v duchu South Parku bojovat proti moralistním podtónům klasických pohádek: stereotypizaci a dětskou krutost berou jako hotovou věc, takže když obézní spolužačka, kterou nikdo nemá rád, spáchá sebevraždu, všichni si svorně oddechnou, že mají od tý tlustý krávy pokoj. Ve srovnání s Pixarem a podobnými studii navíc nedisponovali Dánové ani zdroji, ani know-how, takže trhaná animace a nezvládnuté fyzikální modely kazí divákům vkus stejně jako ostatní složky filmu.

Terkel má jednu jedinou výhodu: ukazuje, že dát cílové skupině přesně to, o čem se producent domnívá, že tato cílová skupina chce, není dobrá strategie. Cílení na „nejmenšího společného jmenovatele“, tedy ty nejnižší pudy při nulovém zapojení mozkové kapacity, o které se pokoušejí především naše komerční stanice, zaplaťpámbu nemůže dlouhodobě fungovat. Nevěřím, že by se u tohohle dílka bavila sebevykomacenější partička igráčků, i kdyby zchálkovala kilo houbiček.

Akorát já z toho matroše málem načrtnul závěť.

Autor pracuje v reklamní agentuře. O reklamě píše, protože má reklamu rád.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články