Duchovno, odplata a šampaňské

Propast mezi luxusním Cannes a strohou vážností oceněných filmů.

Už dlouho nenabídl program v Cannes tolik nových talentů a přitom tak málo zábavy a žánrových filmů. Tarantino, Kim Ki-duk, bratři Coenové a Emir Kusturica zůstali pod svou obvyklou úrovní a Mooreova vynikající satira na americké zdravotnictví Sicko byla mimo soutěž. Festival byl nakonec triumfem komorních filmů ze zemí, kde už dlouho žádná Zlatá palma „nevyrostla“.

Poměrně slavná jména mezi laureáty zastupovali jen Američan Gus van Sant, německý Turek Fatih Akin a francouzská Íránka Marjane Satrapiová. Další režiséři a herci byli spíše neznámí a pocházejí z východní Evropy, z Mexika, Ruska, Izraele a Dálného východu - vítězné filmy vznikly s minimálním rozpočtem. Porota se také rozhodla dát šanci hlubokým myšlenkám. Upřímně řečeno, těch bylo až příliš: těžké životní zkoušky střídala smrt, oběť, Bůh, šílenství a vykoupení.

Kapitáni světového byznysu se proto nad letošními cenami spíš útrpně usmějí. Vždyť jen jeden z oceněných filmů má šanci zasáhnout širší mezinárodní publikum: Akinův opus Na druhé straně (Auf der Andere Seite). Filmař s dvojí kulturní identitou, nadaný nadhledem a schopností upřímně dojmout či rozesmát prakticky kohokoliv na světě, je typickým talentem dneška. Někde si diváky získá i animovaný přepis populárního „politického“ komiksu Persepolis Marjane Satrapiové a Vincenta Paronnauda. Jinak filmy nejspíš obletí pár festivalů a…