Důchod a trest
Nenápadný rozsudek Nejvyššího správního soudu potvrdil, že Česko pořád odrazuje penzisty od toho, aby pracovali.
Nenápadný rozsudek Nejvyššího správního soudu potvrdil, že Česko pořád odrazuje penzisty od toho, aby pracovali.
Pracující důchodce J. P. z Prahy se rozhodl soudit se státem. (Přesné jméno neznáme, soud jej tají kvůli osobním údajům v rozsudku.) Cítí se totiž diskriminovaný na pracovním trhu. Chce pracovat, uzavřel běžnou smlouvu na dobu neurčitou a pak jej čekalo překvapení: úřady mu odmítly vyplatit důchod, na který má nárok. Navíc s dodatkem, že jako penzista pracovat může, ale jen na dobu určitou. Tento názor potvrdil i Nejvyšší správní soud. Celý případ pak mimo jiné ukazuje, jak se Česko stále těžko smiřuje s jedním z nejnovějších ekonomických trendů.
Deset let nejistoty
Role penzistů v ekonomice se všude v rozvinutém světě zvyšuje. Zaměstnavatelé oceňují zkušenosti, spolehlivost a menší nároky. Navíc za ně často není náhrada. Třeba české školství se bez seniorských pedagogů ani nepohne. V Karlovarském kraji je z 5180 pedagogů 558 právě pracujících důchodců, tedy přes 10 procent. Nikdo nemůže argumentovat, že by například v Jáchymově na místo středoškolského matikáře čekaly tucty mladých uchazečů, přesto tito nenahraditelní učitelé musí každý rok žádat o obnovení smlouvy.
Stát se vždy snažil pracující penzisty omezovat. Do poloviny 90. let je zákon limitoval maximální částkou, kterou si mohou přivydělat k penzi. Tento finanční strop pak zákonodárci zrušili a vymysleli sporný paragraf 37. Ten říká, že penzisté mohou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu