Dopisy

Sami proti Satanovi

Respekt č. 19/2007)

Církev potřebuje nového Akvinského

Dík za zajímavý článek. Jen ta karikatura na titulní straně, jakkoli dobře plní úlohu provokace k přečtení, tentokrát výjimečně nevyjadřuje skutečnou vnitřní šťávu problému, odpovídá jen zevnímu pohledu.

Dovolte pár poznámek. Stejně jako se unifikuje celá naše společnost a akcentované osobnosti jako by mizely do pozadí, stejně tak je i méně aktivity akcentovaných osobností v katolické církvi.

Katolická církev je konzervativní. To dnešní člověk bere jako minus. Pokud však jde o lpění na prověřených hodnotách, stává se přínosem, že tyto hodnoty není možné snadno ztratit. Dnes většinou vnímáme konzervativizmus jako lpění na překonaném místo lpění na kvalitě. Je obtížné konzervativní společenství přesvědčit o změně myšlení, je nutné vyvinout mnohem větší úsilí k prosazení jakékoliv novoty. Věřící k tomu dodá, že k prosazení něčeho nového je nutná pomoc Boží. Mnozí z těch, co byli nakonec katolickou církví svatořečeni, byli za svého života katolickou církví pro své myšlenky pronásledováni. Přesto tento konzervativizmus v jeho stálosti a neměnnosti ve vztahu k prověřeným hodnotám můžeme z hlediska těchto hodnot vnímat pozitivně.

Katolická církev je hierarchická, nedemokratická. Většinou to vnímáme opět jako minus. Špatné je to jen tehdy, když hierarchové nevnímají pozitivní hodnoty a myšlení podřízených. Když však si uvědomíme, v jakém marasmu také končívají demokratické společnosti, že vůdčí osobností nemusí být morálně silná osobnost, že demokracie dokáže vyústit ve fašismus nebo komunismus, jeví se hierarchická struktura jako rovnocenná demokratické.

Církev a StB. Katolická církev má jeden specifický institut, kterému laik nedokáže rozumět. Jde o zpověď neboli svátost smíření, chcete-li. Člověk před Bohem a jeho zastupujícím knězem vyzná své viny, zastupující kněz posoudí úmysl hříšníka a viny promíjí jménem Boha. Tím jsou viny smazány, jako by nikdy neexistovaly. Pokud vím, tak touto cestou řešil spolupráci kněží s StB Miloslav Vlk.

Je zajímavé, že společnost takovouto proměnu hříšníka ve slušného člověka nedokáže přijmout. Je to projev nedůvěry v člověka, že je schopen díky svobodné vůli své proměny. Převážně přeceňujeme determinovanost člověka a tkvíme v přesvědčení, že této změny není schopen. Je v nás to staré myšlení: Zhřešil, ukamenovat! Komunisté šli ještě dále: Zhřešil, popravit a potrestat děti!

V tomto Ježíš přinesl změnu myšlení. Člověk má svobodnou vůli, může činit pokání a změnit se. Ale laik neseznámený s tímto posláním a myšlením nadále pěstuje svou nedůvěru ke katolické církvi. Vždyť byl desetiletí jednostranně masírován determinací člověka.

(…) Církev a exaktní věda. Pokud by katolická církev nereflektovala myšlení společnosti, zmizela by v propadlišti dějin. Její duchovní nabídku by společnost neakceptovala a zůstala by funkční jen jako berlička pro úzkou skupinu lidí. Katolickou církev čeká další konfrontace s exaktním vědeckým myšlením. Církev nutně dnes potřebuje osobnost formátu Tomáše Akvinského, který svým dialektickým myšlením v teologii předběhl společnost o několik staletí. Katolická církev potřebuje konzervativní zachování pozitivních hodnot, ale také přijetí exaktních vědeckých hodnot včetně eliminace toho, co je v rozporu s tímto exaktním myšlením. Věřící mají svou jistotu v tom, že Ježíš zakládající církev slíbil apoštolům, že v propadlišti dějin neskončí.

MUDr. Bohumír Šimek, Křemže