Topolánkovo loučení?

Český premiér nemůže zažívat horší situaci: po krku mu jde otevřeně opozice, vlastní strana, prezident, bulvár, nemá důvěru pro svůj kabinet a do toho ještě řeší rozpad jedné a vznik druhé rodiny.

Něco takového se nedá ustát dlouho a chvílemi se zdá, že to ví i sám Mirek Topolánek. Rozdává kolem sebe jednu ránu za druhou a vytváří si tak početný klub nepřátel. Že by se tak loučil? Předseda ODS překvapivě udělal řadu stejných chyb, které stály křeslo premiéra i Vladimíra Špidlu.

Špidla i Topolánek si řekli, že nejde přece čistě o stranický zájem, tak proč nedat koaličním partnerům i taková křesla, jako je zahraničí či místní rozvoj. Zejména druhý rezort ale na politiky funguje jako růže na včeličky, tak sladce voní, protože medem-dotacemi oplývá. Nikoho nezajímá, že ministři toho bez souhlasu premiéra příliš nezmohou, každý chce mít tuto mohylu pod kontrolou.

Druhou „chybou“ bylo, že se Špidla pokusil nevpustit do vlády zemanovce, a Topolánek lidi kolem Vlastimila Tlustého či Pavla Béma. Fakt, že přepustil rezort financí lidovcům, není dobročinnost, ale vědomí, že když si ho ponechá, tak ministrem musí být Tlustý. Tedy muž, který je díky různým kauzám časovaná bomba, a dokonce se mluví o tom, že je už připravený materiál, který ji má odpálit.

Může si premiér dovolit mít takového muže v týmu? V tomto ohledu se naopak ukazuje, že možnosti zdejších premiérů vytvořit vlastní kabinet jsou skutečně mizivé. Stačí se dotknout jednoho křídla a vše…