Symbol úspěšné země

Česká republika a Slovinsko, které právě zavedlo euro, mají z pohledu ekonomů mnoho společného. Jsou to nejbohatší postkomunistické země a jejich nadstandardní hospodářská vyspělost má kořeny už v 19. století. V té době byly na rozdíl od Slovenska, Maďarska či Chorvatska součástí západnější části monarchie.

Obě tyto země měly od pádu komunismu také podobnou strategii mírného pokroku v mezích zákona a budování postkomunistického státu blahobytu. Zpočátku jim několik let pomáhalo to, že se zbavily svých chudších bratrů, a když tato jednorázová dividenda pominula, stačilo čerpat z vynikající polohy blízko klíčových trhů Evropské unie, dobré infrastruktury a vzdělané pracovní síly.

Je sice pravda, že Češi mnohem více než Slovinci otevřeli náruč zahraničním investorům, ale jinak je mezi nimi více podobného než odlišného. Nejde jen o ekonomické statistiky či nelásku k prudkým změnám. Jak už několikrát zdůraznil Václav Klaus – to, co se stalo na Slovensku, by se v Čechách stát nemohlo. Ani ve Slovinsku pravicová vláda neuspěla s myšlenkou na rovnou daň, zalekla se odborů. Dnes jsou obě země v postkomunistické části Evropy asi nejpříjemnějším místem pro život, a to nejen z hlediska příjmů obyvatelstva.

Začátek roku jako by však obě země od sebe překvapivě vzdálil. Slovinci začali v obchodech platit eurem, naopak v Čechách neexistuje dokonce ani oficiální kalendář s plánem na přijetí této měny.

Znamená to, že základní směřování hospodářské politiky se…