Nechtěný a prokletý úřad

Ministerstvo kultury se chystá opět řídit nezkušený pilot. Situaci má zachránit létající Talíř.

V okolí zuří bouře, vichr ohýbá stromy, viditelnost je mizerná. Na letišti právě nastupují do obřího letadla zástupy cestujících mířících z Prahy do New Yorku. „Dnešní let beru jako velkou výzvu a jsem strašně zvědavý, jak dopadne. Mám totiž papíry jenom na větroně,“ vítá pasažéry krátce před startem kapitán letadla. Když všem ztuhnou rysy, pokusí se o uklidňující dovětek: „Ale žádný strach, dámy a pánové, tenhle stroj prý lítá skoro sám, má totiž skvělého autopilota.“

Kapitánem letadla se ovšem – jak každý ví – může stát jen člověk s řádným výcvikem a dlouholetou praxí. Výše popsaná situace tedy nastane leda tak někde v černé komedii.

Jiné je to zdá se v politice, tedy alespoň té české. Tam mohou být na kapitána ministerského úřadu navrhováni lidé, kteří nemají s létáním v politice nebo státní správě vůbec žádné zkušenosti. Ukázal to případ ministra kultury Martina Štěpánka, jehož krátká a nepříliš podařená politická kariéra nyní končí. A ukazuje to bohužel i čerstvá volba Heleny Třeštíkové na stejný post, která proběhla minulý týden.

Umělecký náboj

Vzduchem sice létala jména jako Jiří Dědeček, Jaromír Talíř nebo Cyril Svoboda. Volba však překvapivě padla na dokumentaristku Třeštíkovou. Je záhadou, jak na ni lidovci vlastně přišli. Kdo její jméno poprvé zmínil, si prý stranický šéf…