Je Česko ve studené válce?

Těžko si představit vážnější situaci, než když se společnost začne nesmiřitelně dělit na různé tábory. Prezident situaci v Česku dokonce přirovnal ke „studené občanské válce“. Požádali jsme tedy dvě zajímavé pozorovatelky zdejšího dění o jejich pohled.

Prezidentův novoroční výrok o „studené občanské válce, kterou u nás situace do jisté míry připomíná“ je nesporně velice emotivní. Nechci zde spekulovat o cílech, jež toto vyjádření sledovalo. Ale protože jsem byla jedním z mála politologů, kteří se s názorem prezidenta takřka ztotožnili, možná by bylo na místě trochu více svůj názor osvětlit. Začnu úmyslně trochu provokativně. Nejenom že si myslím, že míra polarizace naší společnosti je již nebezpečná, ale dokonce mám již obavy i z dalšího procesu konsolidace demokracie, respektive z toho, že zde nastupuje proces dekonsolidace.

Nejdříve k té polarizaci. Především jde o to, že běžné politické soupeření zde nahradilo otevřené nepřátelství. Má to zde již i určitou tradici, pamětníci si možná vzpomenou na „spálenou zemi“ Miloše Zemana a „mobilizaci“ Václava Klause před volbami v roce 1998. I tehdy tuto „hru“ politiků mnoho lidí vzalo vážně, proto pak taková frustrace z „opoziční smlouvy“.

Poučení z této situace mohlo být různé. První je vlastně nepoučení – vyhrocení „nepřátelsky směřované kampaně“ a předpoklad, že v případě nutnosti bude vyústění obdobné …