Nepříjemné slovo

Když se politici Evropské unie počátkem března dohodli, že jejich země do roku 2020 významně zvýší podíl energie z obnovitelných zdrojů, novináři mínili, že „ekologové slaví vítězství“. Představa, že tak extrémně komplikovaný proces, jakým jsou změny klimatu, lze snadno vyřešit, je lidské optice vlastní. Příčiny věcí nahlíží jednodimenzionálně a neméně prostě vidí řešení.

Okolnosti, které komplikují využívání obnovitelných zdrojů energie, jsou známy. Jen se dávají do závorek. Obnovitelným zdrojům nepřejí výpočty energetické bilance. Většímu využívání sympatické solární energie stojí zatím v cestě tvrdošíjné překážky technické povahy. Ale vynořují se i závažné pochybnosti ekologické: Nesporná je škodlivost vodních staveb, které téměř vždy znamenají nepříznivý zásah do biotopů. Nejen ornitologové vyjadřují obavy z využití větrné energie. Nad možnými zápornými efekty biomasy se dech zrovna úží. Nejde jen o to, jak změní lány řepky krajinný ráz, nejde jen o uhynulé srnky, jde o něco významnějšího a v souvislosti s klimatem planety paradoxního:

Mocným regulátorem klimatu jsou tropické pralesy. Právě na jejich místě mají růst lány cukrové třtiny, zdroj etanolu, pro nějž horoval při návštěvě Jižní Ameriky George Bush. A kromě toho: má-li rostlina na chudé pralesní půdě růst, potřebuje spoustu hnojiv, jejichž výroba vyžaduje velké energetické vklady.

Ukazuje se, že nejen…