0:00
0:00
Kultura29. 4. 20075 minut

Revoluce za dobrou cenu

Nahlížet na okolní svět skrze hudbu a texty Bright Eyes byla jen málokdy procházka rozkvetlou zahradou.

Jana Kačurová
Astronaut
Fotografie: Talent Boba Dylana, nebo anonymního studentíka? Conor Oberst - Autor: Universal Music Autor: Respekt

Nahlížet na okolní svět skrze hudbu a texty Bright Eyes byla jen málokdy procházka rozkvetlou zahradou. Už jejich debut z roku 1998 Letting Off the Happiness byl z velké části zdánlivě nedbalou, ale účinnou kulisou k depresi, v níž nás krajinou smutku a melancholie provázel naléhavý vokál frontmana kapely Conora Obersta. I jemné folkové písničky a melodie dokázaly intenzitou vložených emocí zamrazit a fanoušky se zvýšenými sklony k sebelítosti zraňovaly až k bolesti.

Tohle emocionální vypětí, jež Oberst svým projevem na posluchače dokáže přenést, je ostatně důvod, proč Bright Eyes patrně nikdy nebudou záležitostí pro rádia nebo stadiony: ne každý snese „svět podle Obersta“, který mnohokrát balancuje na hraně přecitlivělosti a jehož texty mají blízko k talentu Boba Dylana stejně jako k anonymnímu studentovi gymnázia, který si v návalu svých nálad rýmuje patetické veršíky o lásce a smrti do šuplíku.

↓ INZERCE

Sněhulák na konci června

Novou, sedmou studiovou deskou Cassadaga dávají Bright Eyes najevo, že jim tohle černobílé vnímání jejich tvorby nevadí. Že stále mají co říct, a nemusejí se tak pouštět do experimentů, které by – snad – oslovily větší množství lidí. Na aktuální kolekci třinácti skladeb je patrný originální rukopis vyšperkovaný zkušenostmi, stylem a jasnou vizí natočit desku, která nezklame kapelu ani fanoušky. Ti v posledních dvou letech žili…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc