Ekonomika bez pána

Téměř tři hodiny zabrala koaliční diskuse, jež předcházela schválení tzv. balíčku ekonomických opatření. Původní návrh premiéra Klause totiž obsahoval pasáž, v níž se valná část odpovědnosti za tehdejší hospodářské potíže svalovala na Českou národní banku. Respekt v 17. čísle před deseti lety psal, že „základní otázkou je však spíše to, zda je přijatý dokument skutečně jen mírnou úpravou dosavadního liberálního kurzu, nebo jde o zásadní obrat. Neboť republika má bezpochyby potíže. Na jedné straně se zdá, že stát jen trpně přihlíží tunelování bank a vykrádání investičních fondů, na druhé straně se hovoří o rozpočtových škrtech, brzdění růstu mezd, zdanění energií a o další finanční zátěži domácností. Oba problémy přitom mají společného jmenovatele. Velká část naší ekonomiky nemá opravdového pána, který by tlačil na zvýšení kvality výroby. Lidé proto víc nepracují, přitom ale požadují vyšší mzdy. Na pracovním trhu chybí konkurence, jež by nás donutila vyměnit pohodu teplých míst a odborářského pojetí zaměstnání za skutečný výkon.“

V balíčku byly horkou jehlou spíchnuté recepty, jak dokončit privatizaci, omezit vládní výdaje a vnést pořádek na kapitálový trh. Současně se tam ale mluvilo o regulovaných cenách dovozu a státem organizované proexportní politice. Vláda si držela klobouky, ale viditelně už jela z kopce, neboť nikdo z ministrů zodpovědných za neutěšený stav (ministr financí…