Staré pohádky, nové rytmy

Další den se chýlí ke konci. Designérka Káťa Zavoloka přichází z práce, teprve teď pro ni však začíná skutečná směna. Sedá k domácímu počítači: má noc na to, aby pokročila dál v mixu své elektronické hudby. Patří k renomované ukrajinské scéně kolem vydavatelství Nexsound. Jejich hudba vychází v Japonsku, Velké Británii či Německu. Málokoho z posluchačů tam napadne, že tahle elektronická hudba vzniká v pauzách mezi obživou na plný úvazek jako osobní, nekompromisní reflexe reality v Charkově a Kyjevě. Tento týden se muzikanti z Nexsoundu představí v Praze na putujícím festivalu Unsound.

Spolek těch jiných

Šéfem vydavatelství je jeden z nejagilnějších ukrajinských muzikantů Andrej Kiričenko. Na jeho značce se křižují různé hudební poetiky – soudobá komorní hudba i avantgardní beaty, noise analogových generátorů i terénní nahrávky, koncepčně zkoumající genia loci. Není to umělecká nevyhraněnost. Takovou pluralitu známe ze všech scén, kde musí držet pohromadě nemnoho solitérů, protože jinak by o sobě nedokázali dát vědět a podlehli by vnějšímu tlaku.

V podobné různosti koexistovala před dvaceti lety newyorská scéna downtown s centrálním klubem Knitting Factory: osobnosti tu v klidu rostly, dnes slaví triumf na různých scénách (Laurie Andersonová, DJ Spooky, Cassandra Wilsonová). Dočasné příměří různých alternativ známe koneckonců i z Charty.

Sám Andrej Kiričenko jako by byl personifikací ukrajinského nezávislého světa. Je…