Nervozita stoupá

Představte si, že jste částicový fyzik, vybídl své čtenáře nedávno americký časopis Science. Vlády různých zemí vám svěřily miliardy eur, abyste vysvětlil, odkud se bere hmotnost všeho kolem nás – atomů, lidí, planet. Vy odpověď v podstatě znáte, chybí vám už jen maličkost: nalézt poslední chybějící článek vaší teorie, tajemnou částici zvanou Higgsův boson. Abyste ji objevil, postavil jste obrovský stroj skrytý pod zemí. Po dvaceti letech příprav máte ruku na vypínači, jímž se monstrum uvádí do chodu, a vaše nervozita stoupá…

Připomíná vám to tíživou noční můru? Pravda je, že tu zaznívá poněkud škodolibá nadsázka. Úkolem urychlovače LHC, který má být letos dokončen v Evropské laboratoři fyziky částic (CERN), nebude jen lov na Higgsův boson. Zařízení umístěné v kruhovém podzemním tunelu o délce 27 km by mělo potvrdit, že naše představy o struktuře vesmíru jsou správné, a především ukázat, kudy se ve výzkumu ubírat dál.

Nervozita je přesto na místě. Kdyby urychlovač žádné nové částice nenalezl, otřásla by se fyzika v základech. Znamenalo by to, že dvě důležité disciplíny, kvantová mechanika a Einsteinova speciální teorie relativity, stojí na chybných předpokladech. „Zhroutilo by se všechno, co jsme si dosud mysleli, že o světě kolem nás víme,“ říká na stránkách Science fyzik Harvey Newman z Kalifornského technologického institutu v Pasadeně.

Není příliš pravděpodobné, že k tomu dojde. Mnohem víc se však někteří vědci obávají toho, že…