Největší soudní příběh

Po dvanácti letech je na tom kurdský lékař Yekta Uzunoglu přece jenom lépe než na začátku. Minulý týden dostal u soudu dva roky vězení, podmínečně odložených na pět let za pouhé mučení. Před dvanácti lety měl na krku navíc vydírání, podvody a přípravu tří vražd. Ale teď vážně. Odsouzení Yekty Uzunoglua je (prozatímní) šokující tečkou za procesem, který je jedním z největších průšvihů krátké historie české justice i policie.

Pozor semtex

Kdo si večer po jeho odsouzení pustil televizní zpravodajství, dostal to v kostce a zpravodajsky vyrovnaně. Soud říká vinen a uděluje podmínku, Kurd od počátku trvá na své nevině. Překvapivý byl bonus pro diváky – jedna odvysílaná věta policejního vyšetřovatele z roku 1994: „Našli jsme u něj při domovní prohlídce igelitku s hmotou podobnou semtexu.“ Nikdo z diváků, dokonce ani těch, kteří mají o případu dobré povědomí, nemůže po takové bombě pochybovat o Kurdově vině a špatných úmyslech. Divák už ale nedostal informaci, že šlo o igelitku s reklamním potiskem, která se začala vyrábět až dva měsíce po provedení domovní prohlídky. Nedostala se k němu ani informace, že žádná hmota podobná semtexu se oficiálně mezi důkazy nikdy neobjevila.

Podobně jako s televizní zprávou je to s důkazy a obviněními od počátku procesu. Nikdo, kdo jej sledoval, nepochyboval o tom, že soudce Vítězslav Rašík nemůže vynést jiný než osvobozující rozsudek. Dokonce ani po závěrečné řeči žalobce, která působila jako…