Egyptské referendum oddálilo revoluci
Na takový spěch nejsou Egypťané zvyklí. Před čtrnácti dny parlament schválil 34 ústavních změn, a hned minulé pondělí je v referendu odkývly tři čtvrtiny voličů.
Před dvěma lety tam zafoukal vítr změn. Před rokem a půl poprvé volili prezidenta. A teď hlasovali pro utužení poměrů. Osmdesátimilionový Egypt, lídr arabského světa, si neví rady sám se sebou.
Na takový spěch nejsou Egypťané zvyklí. Před čtrnácti dny parlament schválil 34 ústavních změn, a hned minulé pondělí je v referendu odkývly tři čtvrtiny voličů. S čím vlastně souhlasili? S neobvyklým posílením pravomocí státních úřadů.
Vláda v Káhiře je změnami ústavy nadšená – úředníci se shodují, že jde o posílení demokracie. Skutečnost je právě opačná. V zemi, kde skutečnou opozici představuje zakázané Muslimské bratrstvo, tedy radikální islamisté, se tak otázka nabízí sama: Je to dobře, nebo špatně?
5–88–179
Nejde o tajný kód ani o míry populární břišní tanečnice. Jsou to čísla tří nejdůležitějších článků ústavy, které se měnily.
První zakazuje politické strany založené na náboženství, nebo dokonce i jen používání náboženských hesel v politice.
Druhý článek odstraňuje soudní dohled nad průběhem voleb, což zřejmě ještě zmnoží už tak obvyklé manipulování s výsledky.
Třetí dává úřadům rozsáhlé pravomoci při boji proti terorismu, takže policie bude moci při vyšetřování „terorismu“ kohokoli odposlouchávat, zatknout či předvést před vojenský soud.
Je otázka, co se vlastně s oněmi články mění. Vždyť současný prezident Husní Mubarak nastoupil už v roce 1981, poté co jeho předchůdce Anvar…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu