Festivalová událost
Všechny filmové festivaly od Třeboně po Cannes mají společný problém: potřebují reklamu a ta si žádá prostoduché informace a známá jména.
Všechny filmové festivaly od Třeboně po Cannes mají společný problém: potřebují reklamu a ta si žádá prostoduché informace a známá jména. To podstatné tak většinou zmizí za obrazy vnadných hvězd a za slogany. Skutečný přínos dobrých festivalů zůstane v pozadí: neznámé filmy z celého světa skládají obraz, který napravuje v hlavách diváků povrchní a xenofobní klišé a stereotypy. Třeba že všichni muslimové jsou potenciální teroristé, Číňané uniformní, Němci nudní. To jsou aspoň některé ze skrytých bludů, které si mohou opravit diváci na letošním Febiofestu.
Nejdůležitějším počinem je v tomhle ohledu sekce Svět islámu. Filmy vyrobené od Maroka přes Egypt, Irák, Írán až k Afghánistánu mají pro českého diváka cenu tím, že ukazují autentickou každodenní realitu v zemích, které nám pronikají do povědomí, jen pokud se v nich válčí nebo demonstruje za lidská práva. Filmaři v islámských zemích se přitom dnes vyjadřují celkem svobodně a cenzurní omezení jsou tam – zdá se – mnohem méně vyhraněná než kdysi u nás nebo v Číně dnes. A hlavně: zatímco západní autoři mají peníze, špičkovou technologii a granty, umělci v islámských zemích mají o čem mluvit.
Třicetiletý Marwan Hamed z Egypta se vloni proslavil realistickou mozaikou ze života obyvatel jednoho činžáku Příběhy z domu Yacoubian, kde otevřel mimo jiné kontroverzní témata homosexuality a policejní zvůle. Současný Irák rozvrácený čtyřletým konfliktem se odráží v hraném filmu Dreams, v němž sledujeme tři…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu