Čí je srdce Maďarska

Pokus svrhnout vládu neuspěl,“ zhodnotil premiér Ferenc Gyurcsány poměrně klidný průběh národního svátku 15. března. V Budapešti, z níž mnozí obyvatelé raději utekli na venkov, sice proběhly protivládní demonstrace i střety s policií, oproti podzimu to však byla selanka.

Akce radikálů i opozičního Fideszu expremiéra Viktora Orbána působily rezignovaně. Orbán se přesto nevzdává naděje, že si ještě letos vynutí předčasné volby. Teď by podle agentury Medián získal až 59 % hlasů, zatímco Gyurcsányovi socialisté jenom 30 %. A jak volby prosadit? Referendem o vládních reformách. Pokud lid řekne „ne“ platbám u lékaře či školnému na univerzitách a vláda neodstoupí, pak lid smí i v demokracii takovou vládu prostě vyhnat, prohlásil Orbán 15. března. Referendum označil za poslední bitvu mezi dobrem a zlem, za boj mezi zimou a jarem, o jehož konečném výsledku nemůže být pochyb.

1848, 1920, 1956, 1989…

Ideologické rozdělení maďarské společnosti, projevující se i v Orbánových slovech, vyvolává při pohledu zvenčí šok. Něco podobného dnes v Evropě zažívá snad jen Polsko. Také příčiny jsou podobné – spor o způsob modernizace státu a nevyříkané frustrace minulosti.

Počátek konfliktu nelze stanovit. Kdo chce, může jít až k revoluci z roku 1848, která se připomíná právě 15. března. Loňské parlamentní volby, již druhá porážka Orbánovy pravice po sobě, nebyly…