Před 5 lety

Rok 2002 byl zkouškou dospělosti celé střední Evropy – ta se chystala k volbám, které měly změřit, kam se celý region posunul za dvanáct let od pádu komunismu.

V březnu před pěti lety se volební kampaň zrovna rozjížděla. Jak psal Respekt ve svém hlavním komentáři, objevilo se v ní nové důležité téma – vážná krize zdejší občanské společnosti: „Země očividně vzkvétá. Přibývá v ní supermarketů, kde lidé nakupují stále dokonalejší přehrávače televizních filmů, přibývá v ní automobilů a úředníků, vydává se stále více barevných magazínů a rostou tržby průmyslu, služeb i reklam. Přesto něco chybí. Rodí se stále méně dětí, o církvích nebo vzdělávacích spolcích není slyšet ani o žádné kulturní akci nebo uměleckém díle, které by zajímalo většinu národa, natož někoho v cizině. Jednou větou, občanská společnost nefunguje, když polovina všeho lidu denně sleduje tak hloupou televizi, jako je Nova.“

„Gross neokrádá rodinu“ zněl titulek dalšího komentáře. „Žena ministra vnitra Stanislava Grosse shání mecenáše pro muzikály krále normalizační pop music Františka Janečka. Nemá vkus, řekne si hudební znalec. Problém je ale vážnější. Janečkovými sponzory se staly zásluhou paní ministrové i firmy, které se ucházejí o státní zakázky.“ Na dotaz, zda takové chování ministr Gross – svými fandy označován na rozdíl od jiných politiků za slušného – považuje za normální, odpověděl, že ano. Celý problém je prý jen dílem spiknutí novinářů.

Ti však odvedli jen svou běžnou práci. Z článků a televizních zpráv dali dohromady přehled Grossových výroků o příjmech jeho rodiny a výdělečné činnosti manželky. Zveřejněný přehled pak prokázal řadu rozporů v tom, jak komentoval rodinné majetkové poměry. Zkrátka – jednou tvrdil o svém majetku to, podruhé ono a nedával si práci s tím, aby si výroky navzájem odpovídaly.

„Jeho ledabylost prozrazuje, že bral tajné a možná korupční příjmy své ženy jako samozřejmost a neměl obavy, že mu za to něco hrozí. Nenapadlo jej, že je to něco nemorálního, možná trestného, a že se bude muset za svůj – i na post ministra neobvyklý – nadstandard a způsob jeho nabytí někdy zodpovídat.“ Tehdejší problém se Šárkou Gross ustál. Jak to ale nakonec celé dopadlo, víme. Kostlivci z podnikatelského portfolia manželky ministra a pozdějšího premiéra vypadávaly stále častěji a o tři roky později musel rezignovat.

Bohužel, poučení ze zlozvyků svých předchůdců si opět nedokážou vzít současní politici ani jejich spolustraníci. Příkladem jsou lidovci, kteří v korupční kauze svého neudržitelného předsedu Jiřího Čunka minulý týden podrželi.

Respekt 12/2002