Turci bez YouTube

Slyšíme nevtíravý rockový doprovod, ale přes něj se valí staré, černobílé a otřesné záběry: zkrvavení lidé na zemi, tu viselci, jinde proud právě transportovaných. Jsme na webové stránce YouTube a sledujeme řecký klip připomínající rok 1922, kdy Turecko – na úkor tamní řecké komunity – dokončuje svou etnickou homogenizaci. Vidíme to, co známe v mírnější podobě z českého pohraničí roku 1945 či v ještě drsnější podobě skrze „řešení arménské otázky“ v osmanské říši před devadesáti lety. Jenže v tomhle klipu se jako usměvavý symbol vítězů objeví Kemal Atatürk.

Problém je v tom, že přítomný čas už neplatí. Přestal platit minulý čtvrtek. Od té doby není klip na původním místě, je-li někde vůbec. Odstranili ho správci YouTube kvůli svým vlastním měřítkům přípustnosti, nebo respektují sporný turecký zákon o „urážce tureckosti“? Jindy by taková otázka člověka nenapadla, ale v době řecko-turecké „virtuální války“ na YouTube je aktuální. Zvláště když YouTube je vlastněna Googlem, který – co se týče respektu „národních specifik“ – vyšel loni vstříc cenzorským požadavkům komunistické Číny.

Mediální punc virtuální válce dodalo úterní rozhodnutí tureckého soudu: přikázal, aby stránka YouTube byla pro obyvatele Turecka zablokována.

Startovní bod sporu se ovšem netýká roku 1922, nýbrž jižanské, značně machistické povahy obou sousedních národů. Na YouTube se objevil řecký klip s poselstvím, že „Atatürk byl gay“, uražená turecká krev vzkypěla a na konflikt bylo zaděláno. Správci YouTube dostali tisíce stížností, na webu se lavinovitě šířily klipy, v nichž se Řekové a Turci navzájem obviňovali, který národ je „více homosexuální“. Turecký státní zástupce považoval za nutné eskalaci zastavit, věc předal istanbulskému soudu a ten se rozhodl pro národní blokádu stránky YouTube kvůli urážce Atatürka.

Šéf tureckého Telekomu Paul Doany sice „nebyl s to říci, zda se YouTube dopustila urážky, či ne“, ale před verdiktem srazil podpatky. Turečtí fanoušci YouTube měli dvě možnosti: buď spatřit na monitoru nápis „Přístup zablokován rozhodnutím soudu“, nebo se obrátit na jiného poskytovatele připojení. Čtyři turečtí studenti se na soud obrátili pro narušení práva na svobodný přístup k informacím: „Zákaz přístupu na tuto webovou stránku nepotrestá ty, kteří tam umístili klipy, ale občany Turecké republiky.“ A v pátek soud své rozhodnutí zrušil.

A co tedy vidí i Turci? Zájemci o reportáž z virtuální války si mohou vyťukat v hledáčku YouTube třeba „ataturk and gay“ a pak se přenést do úrovně vtipů z páté třídy. Mějme přitom na paměti, že do anglickojazyčné komunity YouTube se nezapojují žádní křupani z vidlákova, ale spíše otevření a vzdělaní lidé. I oni však označují Řeky ne jako Greeks, nýbrž jako Gayreeks. I oni ukazují tureckou vlajku jako bílý půlměsíc na gayovské duze a tureckou hymnu podmalovávají prděním. No, pořád je to lepší, než aby se navzájem bombardovali.