Mladá rozhněvaná Indka

Když britský Guardian zveřejnil zprávu, že Arundhati Royová se hodlá vrátit k psaní, vyvolal poprask. Ještě v živé paměti je její prohlášení, že si románem God of Small Things (1997, česky jako Bůh maličkostí, Mladá fronta 2001) splnila svůj dětský sen a v budoucnu se chce zabývat důležitějšími věcmi, především politikou.

Během rozhovoru se novinář Randeep Ramesh pozastavil nad knihami, jež ležely na stolku vedle ní. Kombinace děl Bona Voxe, spisů známého amerického radikála a revolucionáře z 18. století Thomase Paina a románu Charlese Dickense může působit poněkud zvláštně. Že spolu nemají nic společného? Jen zdánlivě. Přesně totiž vystihují složitou osobnost této výjimečné ženy.

S Bonem Voxem, bojovníkem proti bídě třetího světa a odpůrcem globalizace, Royová sdílí radikální politické i ekologické názory; pokud jde o Paina a Dickense, ti jsou jí blízcí svým postojem k chudým a svou obhajobou Francouzské revoluce. Jak navíc sama říká, Dillí dnes stojí podobně jako kdysi Paříž na samém prahu násilného konfliktu. Co se týče Dickense, ten je ztělesněním viktoriánského románu, tedy symbolem kultury, která jednou provždy proměnila tvář indického subkontinentu.

Royové prohlášení o Indii na pokraji střetu se může zdát přehnané, navíc autorka svou kritikou současné indické společnosti (a především politiky) pálí do vlastních řad. I to je pro ni typické: ať již jde o literaturu, politiku nebo…